KA MEYAJ: KUXTAL MÚUCH KAAJ YÉETEL MEJEN KAAJ.
Tene’ in
k’aabae x-Elia .
Ma’alo’ob
okan’an k’iin in we’et
ka’ansajile’ex.
Ti’ junp’éel kaaj, ti’al u beytal u kuxtal le máako’obo, u tsikbal wáa
ti’al u beetik je’el ba’axake yaan u t’aan, u ti’al túun lela’ ku k’abetchajal
u jejeláasilo’ob t’aan.
Tene’
in wu’uyma u tsikbalil u tóoka’al mejen paalal u ti’al ma’ u seen ba’ateilo’ob.
Lela ku beeta’al yéetel le mejen paalalo’ob
láak’tsilo’ob seen ku
ba’ateilo’ob, ku jats’kubao’ob, wa ma´ u
yabilmubaobi. Ku yoksa’alo’ob ich
junp’éel chan so’oy, ts’o’okole
ku ma’achale xa’ano, ku
t’aabal ti’al u bak’paachtaal bolonpáak
le so’oyo, le máak tóokik le paalalo’obo ku bin u payalchitik ka’ u yakunsubao’ob. U
ma’alo’obil le meyja ken u yilo’ob táan u
tóokalo’obe ku sajaktalo’ob, bey túuno
yaan u kaxkubao’ob ti’al u
méek’kubao’ob. Le meyja ku ye’esik ti’ mejen paalal jach k’ana’an u
yabilkubao’ob.
U lak’ ba’ax kin waliktexe k’aabet ka’ansik k- mejen
waalo’ob yéetel le mejen xoknaalo’obo u táano’ob, xooko’ob yéetel u ts’íibto’ob
u jejeláasilo’ob le k-t’aano’ tumen beyo’ le maaya t’aano’ ma’ táan u jáan
sa’atal wey yóok’ol kaabe’.
Mi nombre es Elia
Buenas tardes compañeros
maestros.
En un pueblo para que las
personas puedan sobrevivir y comunicarse y para que realice cualquier actividad
para ello es necesario las prácticas de lenguaje.
Una de las prácticas que
tengo escuchado es la de donde se queman los niños para que no se peleen. Esto
se hace con los hermanos que se pelean mucho, se golpean, no se quieren. Los
meten en un gallinero, después agarran el huano seco, se prende la punta y se
va sacudiendo en todo el alrededor del gallinero nueve veces, la persona que lo esta quemando
va pidiendo que se quieran, que dejen de pelearse. Lo bueno de este trabajo es
que cuando vean los niños que los están quemando les da miedo, por eso se
buscan y se abrazan. Este trabajo les muestra a los niños que es importante que
estén unidos y que se quieran.
Otra cosa que les digo que
es importante enseñar a nuestros hijos y a nuestros alumnos que aprendan a
hablar, leer y escribir las prácticas de
lenguaje, para que así nuestra lengua maya no se pierda fácilmente sobre la faz
de la tierra.U NUK T'AAN X- CANDELARIA.
JACH TU JAJIL LE BAX KA WALIK TI A T'S''KBALA X- ELIA
YEETEL T'AAN , T'SIIKBAL JELU PAJTA U YANTAL MALOOB KUXTALILOBE
WA K'UCHAAN T'OOLAL U'UYKEEX T'AAN YÉETEL T'SOOLKEEX T'AANE
KU SEBANTÁ T'SAKE'EX OJETBI BAX K'AATEEX.
LETENE K'AABET KANSKEEX TI E MEJEN PAALALOBO KA U KANOOB U KUXTALOOB MA U LOXKUBAOOB.
ICHIL K'CHIBALILOOB MAYAOOB YACAH BIX JEJELAS BIX U YESKOOB U CHINPOLTIK E MEJEN PAALALOOB NUKUCH YUMOOB, LE BIX WALIK YEETEL E SO'OOY X-CASOOB.
LE TIN KAJAL SANTA CRUZ EX-HDA KU MENTÁ'A YEETEL XUXAK KU TOCAA LE SHAAN YOK'OOL LE MEJEN PAALOLOOBO..
LO QUE ESTA COMENTANDO MAESTRA ELIA ES CIERTO ATRAVES DEL DIALOGO SE PUEDEN RESOLVER LOS PROBLEMAS,ES POR ESO QUE DEBEMOS ENSEÑAR A LOS NIÑOS A TENER MUCHO DIALOGO CON SUS COMPAÑEROS Y NO RESUELVAN SUS DIFERENCIAS CON PLEITOS,
NUESTROS ANTEPASADOS LOS MAYAS PRACTICABAN DIFERENTES FORMAS COMO INCULCABAN RESPETO A SUS HIJOS, COMO LO QUE ESTA COMENTANDO SOBRE EL GALLINERO, EN MI PUEBLO TODAVIA ALGUNAS FAMILIAS UTILIZAN EL CANASTO GRANDE HECHO CON BEJUKO, EN DONDE ENCIERRAN ALOS NIÑOS QUE HACEN MUCHOI BERRINCHE Y QUEMAN HUANO ENCIMA PARA QUE SE ASUSTEN Y NO SIGAN CON SUS REBELDIAS..
LE CONTESTA CANDELARIA.
0 comentarios:
Publicar un comentario