lunes, 22 de junio de 2015

KA MEYAJ: KUXTAL MÚUCH KAAJ YÉETEL MEJEN KAAJ.

Tene’  in k’aabae  x-Elia .
Ma’alo’ob  okan’an k’iin in we’et  ka’ansajile’ex.
Ti’ junp’éel kaaj, ti’al u beytal u kuxtal le máako’obo, u tsikbal wáa ti’al u beetik je’el ba’axake yaan u t’aan, u ti’al túun lela’ ku k’abetchajal u jejeláasilo’ob t’aan.
Tene’ in wu’uyma u tsikbalil u tóoka’al mejen paalal u ti’al ma’ u seen ba’ateilo’ob. Lela ku beeta’al yéetel le mejen paalalo’ob  láak’tsilo’ob  seen ku ba’ateilo’ob, ku jats’kubao’ob,  wa ma´ u yabilmubaobi. Ku  yoksa’alo’ob  ich  junp’éel  chan so’oy,   ts’o’okole  ku ma’achale  xa’ano, ku t’aabal  ti’al u bak’paachtaal bolonpáak le so’oyo, le máak  tóokik le paalalo’obo  ku bin u payalchitik ka’ u yakunsubao’ob. U ma’alo’obil le  meyja ken u yilo’ob  táan  u tóokalo’obe  ku sajaktalo’ob, bey  túuno  yaan u kaxkubao’ob  ti’al u méek’kubao’ob. Le  meyja ku ye’esik  ti’ mejen paalal jach k’ana’an u yabilkubao’ob.
U lak’ ba’ax kin waliktexe k’aabet  ka’ansik k- mejen waalo’ob yéetel le mejen xoknaalo’obo u táano’ob, xooko’ob yéetel u ts’íibto’ob u jejeláasilo’ob le k-t’aano’ tumen beyo’ le maaya t’aano’ ma’ táan u jáan sa’atal wey yóok’ol kaabe’.

Mi nombre es Elia
Buenas tardes compañeros maestros.
En un pueblo para que las personas puedan sobrevivir y comunicarse y para que realice cualquier actividad para ello es necesario las prácticas de lenguaje.
Una de las prácticas que tengo escuchado es la de donde se queman los niños para que no se peleen. Esto se hace con los hermanos que se pelean mucho, se golpean, no se quieren. Los meten en un gallinero, después agarran el huano seco, se prende la punta y se va sacudiendo en todo el alrededor del gallinero  nueve veces, la persona que lo esta quemando va pidiendo que se quieran, que dejen de pelearse. Lo bueno de este trabajo es que cuando vean los niños que los están quemando les da miedo, por eso se buscan y se abrazan. Este trabajo les muestra a los niños que es importante que estén unidos y que se quieran.
Otra cosa que les digo que es importante enseñar a nuestros hijos y a nuestros alumnos que aprendan a hablar,  leer y escribir las prácticas de lenguaje, para que así nuestra lengua maya no se pierda fácilmente sobre la faz de la tierra.


U  NUK  T'AAN  X- CANDELARIA.

JACH  TU   JAJIL  LE  BAX  KA  WALIK  TI A  T'S''KBALA X- ELIA
 YEETEL T'AAN , T'SIIKBAL JELU  PAJTA  U YANTAL MALOOB  KUXTALILOBE
WA   K'UCHAAN T'OOLAL  U'UYKEEX  T'AAN  YÉETEL  T'SOOLKEEX T'AANE
KU  SEBANTÁ T'SAKE'EX  OJETBI  BAX K'AATEEX.
LETENE K'AABET  KANSKEEX  TI  E  MEJEN PAALALOBO KA  U  KANOOB  U KUXTALOOB  MA U  LOXKUBAOOB.
ICHIL K'CHIBALILOOB  MAYAOOB  YACAH  BIX  JEJELAS  BIX  U  YESKOOB U CHINPOLTIK  E  MEJEN PAALALOOB  NUKUCH  YUMOOB, LE  BIX  WALIK  YEETEL E SO'OOY X-CASOOB.
LE  TIN  KAJAL SANTA CRUZ EX-HDA KU  MENTÁ'A  YEETEL XUXAK KU  TOCAA LE SHAAN  YOK'OOL  LE MEJEN  PAALOLOOBO..

LO QUE  ESTA  COMENTANDO  MAESTRA ELIA ES  CIERTO ATRAVES  DEL  DIALOGO SE  PUEDEN  RESOLVER  LOS  PROBLEMAS,ES POR  ESO QUE  DEBEMOS  ENSEÑAR A LOS  NIÑOS A  TENER  MUCHO  DIALOGO CON  SUS  COMPAÑEROS Y NO RESUELVAN  SUS DIFERENCIAS  CON  PLEITOS,
NUESTROS  ANTEPASADOS LOS  MAYAS PRACTICABAN DIFERENTES  FORMAS COMO  INCULCABAN  RESPETO A SUS  HIJOS, COMO  LO QUE  ESTA COMENTANDO SOBRE EL  GALLINERO, EN  MI  PUEBLO  TODAVIA  ALGUNAS FAMILIAS  UTILIZAN EL CANASTO GRANDE HECHO  CON  BEJUKO, EN DONDE  ENCIERRAN  ALOS  NIÑOS  QUE  HACEN  MUCHOI  BERRINCHE  Y  QUEMAN  HUANO  ENCIMA PARA  QUE  SE ASUSTEN Y  NO  SIGAN  CON SUS REBELDIAS..

LE  CONTESTA CANDELARIA.

0 comentarios:

Publicar un comentario