SEPTIMO TEMA DE
TRABAJO.
“ LOS CANTARES DE DZITBALCHE “.
Los cantares de Dzitbalché
son relatos, poemas, danzas y
cantos de los antiguos mayas donde
plasmaban sus creencias, religión y parte de su vida cotidiana, es prácticamente
un legado que nos han dejado para conocer más acerca de su vida y sus
costumbres, leer estos cantares nos transporta a una época llena de sabiduría,
de sacrificios , de grandes ciudades construidas con sus propias manos asi como
valientes guerreros. Se dice que estos cantares fueron relatos que se contaron bajo una gran ceiba en donde la gente antigua le contaba a sus hijos estas historia para que conozcan más acerca de estas historias, por tal motivo ahora nosotros debemos enseñar a los niños estos cantares por medio de las lecturas y representaciones para que ellos igual los conozcan y sea para ellos parte de su cultura. Estos cantares están
divididos en 15 cantares que son los
siguientes :
CANTAR I : X-
KOLOM CHE’
Describe a realización de un sacrificio humano por flechamiento a beneficio del astro solar.
CANTAR II: CANTA AL
SOL QUE SE DEDICA AL GRANN AH –
KULEI DEL PUEBLO DE DZITBALCHE, EL AHU
CAM PECH.
Se refiere a una petición de sabiduría que se la hace a un
dios único y donde él está dispuesto a sacrificar todo por mantener su
sabiduría.
CANTAR III : LA
PONZOÑA DEL AÑO, LOS 20 DIAS NEGROS.
Este cantar es de carácter religioso, se refiere al temor
infundado por la culminación de un ciclo, que por temor a sus pecados temían que el cosmos no se
renovara.
CANTAR IV: VAMOS AL RECIBIMIENTO DE LA FLOR.
Es un canto de amor, donde se invita a todas las jóvenes
mozas casaderas a un ritual previo a sus bodas.
CANTAR V: HUA –
PAACH’OOB YETEL- PPUZ ( OOB).
Este cantar se refiere a la capacidad y sabiduría que
tuvieron los hombres del Peten H’ Chak’ab
para diseñar y construir importantes ciudades.
CANTAR VII: KAY NICTÉ.
Este cantar habla de una procesión realizada por las
novicias guiadas por una sacerdotisa bajo la luz de la luna alrededor de una
poza, la cual buscaba perfeccionar a las novicias en sus labores como esposas.
CANTAR VIII : EL DOLIENTE CANTO DEL POBRE HUERFANO DE MADRE
. BAILE DEL GOLPE DE LA MADERA.
Unico cantar que habla de dolor, soledad y tristeza de un
individuo por la pérdida de sus padres y amigos y relata el maltrato de quien
lo recoge y pide a Dios que le de la muerte / o rectitud de animo.
CANTAR IX : ORACION A CIT BOLO TUN QUE DICE CADA UINAL EL
DOCTOR.
EL cantar es una oración dirigida al Dios cada 20 días o
final del mes maya para que siempre tuvieran las platas medicinales, esa
práctica era exclusivo de los sacerdotes, conservaban la flora que les
proporcionaba alimentos, salud, materiales etc.
CANTAR X: EL SEÑOR
SERPIENTE DE CASCABEL. SEÑOR SERPIENTE DE PLUMAS PRECIOSAS.
Este cantar nos habla sobre una criatura mitológica el X AH
CHAA PAAT, gigantesco ciempiés de 7 cabezas se les atravesaba a los andantes y
los cuestionaba y si estos no
contestaban los devoraban, y si lo hacían se proponía elaborar cuestiones más
complejas y así continuar con su maldad.
CANTAR XI: EL CANTO
DEL JUGLAR.
Es un cantar religioso que se celebraba al término de los
periodos cíclicos ya que manifiesta el júbilo de los pobladores del mayab por
el amanecer de un día que señala el inicio de un nuevo ciclo solar.
CANTAR XII: EL
APAGAMIENTO DEL ANCIANO SOBRE EL MONTE.
Este cantar habla sobre la ceremonia de un ritual que se
realizaba en el último día del año celebraban lo que conocemos como la quema
del año viejo y el recibimiento del año nuevo, había participación popular
y de las autoridades, parte del ritual
era ir al árbol sagrado- la ceiba- y hacer ofrendas y cada 20 años colocaban
una piedra labrada a la entrada del pueblo.
CANTAR XIII : CANCION DE LA DANZA DEL ARQUERO FLECHADOR.
Es un canto descriptivo sobre un ritual de un sacrificio
humano para estar bien con los dioses se eligen jóvenes guerreros, la victima
se ata a una columna de piedra pintada de azul, mediante una danza
ininterrumpida, deben dispararle varias veces para un largo sufrimiento antes
de su muerte
CANTAR XIV : CANTAR SIN TITULO.
Este cantar habla sobre la apreciación de un nuevo día
valorando tanto al sol, la luna, el canto de los pájaros expresando la alegría
y la felicidad.
CANTAR XV : CANTAR SIN TITULO.
Este cantar habla sobre la belleza física de una doncella a
casarse y el novio le expresa comparándola con venus y la luna ,igual habla de
la belleza espiritual y la bondad que existe en su corazón.
MI NOMBRE ES-SONIA M. MEDINA CUEVAS
U’UK JAATS
MEYAJ.
“
U K’AAYILO’OB DZITBALCHÉ “
Le k’aayo’ob Dzitbalche’a
yaan ts’íikbalo’obí, yaan
jats’uts t’aano’obí, yaan ok’ooto’obi, beyxan jats’uts
k’aayo’ob ti’al le
uchben máako’ob tu’ux
ku t’aano’ob yo’olaj yum
k’u, yo’olaj ba’ax ku kreexko
yéetel bix u kuxtalo’ob. Tulaka le le’elo’oba jump’éel
ba’ax ku p’aatikto’on
u ti’al k’aajot
yo’olaj bix u kuxtalo’ob
, ba’ax suuk u betiko’ob,
ken xooke k’aayo’oba
ku bisko’on ti’ jump’éel
u k’íini tu’ux jats’uts
u tukulo’ob, tu’ux ku
kinsa’aj máako’ob u ti’al
u k’uubú ti’ yum
k’u, tu’ux beeta’abi
nojoch kaajo’ob yéetel
u k’aabo’ob beyxan yéetel le
uchben máako’ob ku bino’on
ti’e ba’teiló.Ku ya'alalé tulaka le ts'íikbala beeta'aabí yaana jump'éel x-yaax che' tumen le uchben máako'obo ti'e mejen páalalo'obo u ti'al u k'aajotiko'ob yo'olaj u miatsil, lebetike to'ne'ex aj-ka'ansajone'exe k'aabet ka'ansik ti' tu najil le xooko ti' tulaka le mejen páalalo'obo le k'aayo'oba, k'aabet xookikti'ob, beyxan ka' maankoo u tutus beeto'ob tulaka le leela.
YAAX K’AAY :
X- KOLOM CHE’.
Ku
ts’íikbatikto’on yo’olaj bix u
kinsa’aj yéetel bix
u k’uubú juntul
máak ti’ yum
k’íin.
KA’P’ÉEL K’AAY : U
K’AAYIK YUUM K’ÍIN TI’AL
AH KULEL TI’AL
LE CHAN KAAJ DZITBALCHE, TI’
AHUA CAMPECH.
Ku
t’aanintikto’on yo’olaj bix u
k’aatik ka ts’aabakti’
jump’éel jach máalo’ob
tuukul tuumen jump’éel
yuum k’u, tu’ux
leti’e je’e lu paajtal
u beetik je’el ba’axaké
yo’olaj u p’aatati’ le tukula.
OOXP’EEL K’AAY : U K’I’INAN JA’AB,
JUN K’AAL BOOX K’ÍINO’OB.
Le k’aaya ku
ts’íikbatik yo’olaj u sajaki ken k’uuchuk le ja’abó,
tumen ku krexko’ob
tumen ya’ab u si’ipio’ob
yaan u ts’ooko’ yook’o ka’.
KAAMP’ÉEL K’AAY: KO’OX
K’AAME LOOLO.
Jump’éel k’aay
ku t’aan yo’olaj
yakunaj, tu’ux ku
payatsiilta’a tulaka
ch’uupalo’ob ka’ xi’iko’ob
ti’ jump’éel k’íimbasa’aj
ta’aytak u ts’o’okolu beelo’ob.
JO’OP’EEL K’AAY:
HUA – PAACH’OOB YETEL - PPUZ
( OOB).
Le k’aaya ku ya’ik
yo’olaj lu tukulo’ob yéetel
u muk’o’ob le máako’ob ti’e
Péten H’ Chak’an
u ti’al u beetiko’ob nukuch
kaajo’ob.
WAAKP’ÉEL K’AAY:
KAAMAT’AAN U TI’AL
YUUM KU XOOKIK
TUNICH.
Jump’éel jats’uts
ts’íib ku t’aanintik yo’olaj
jump’éel kaamat’aan ku beetik
yuum k’íin ti’
ki’chkelem yuum u ti’al
u paajta u xookik
le tunicho’obo.
U’UKP’ÉEL K’AAY:
U K’AAYI NICTÉ.
Le k’aaya ku
ts’íikbatik yo’olaj jump’éel
xíimbaal ku beetiko’ob le
x-ch’uupalo’obo yéetel jump’eel
x-men tu’ux ku
ka’ansalo’ob meyaj ichil
u najilo’ob.
WAAXAK P’ÉEL: U YAAJIL K’AAY TI’ JUMP’ÉEL XÍ’IPAAL
KIMEEN U NA’. U OOK’OTI TU’UX
KU JA’TS’A CHE’O’OB.
Chen le jaaj k’aay
ku t’aanintik yo’olaj
k’íina’an tumen tu juun yéetel
mina’an yool tumen
kiimu na’ yéetel
u yuum, yéetel ku ts’íikbatik bix u
seen ja’ats’a tumen maax k’aanmaní, yéetele
ku k’aatik ti’ yuum
k’uje ka’ ch’aabak
wa ka ts’aabak u tooj
yo’olaj.
BOLON P’ÉEL K’AAY:
U KAAMAT’AANI TI’AL CIT
BOLON TUN , KU YA’AKÉ UINALIL
JTS’AAK YAAJ
Le k’aaya jump’éel
kaamat’aan u ti’al yuum
k’u ku beeta’aj junk’al
k’íin wa tu ts’ook
u winalil maaya. Ti’olal u yaantal
xiwo’ob u ti’al u ts’aako’ob,
leela chen jmeen
beetik, ku kalantiko’ob
tulaka xiwo’ob yéetel che’o’ob
tu’ux ku kaxtiko’ob
ba’ax ken u
jantiko’ob.
LAJUN P’ÉEL K’AAY:
YUUM TS’AA’ KAAM, YUUM
KAAM JATS’UTS U
K’UUMEEL.
Le
k’aaya ku t’aan
yo’olaj jump’éel ba’li
k’aas u k’aaba’e X AH
CHAA PAAT, jump’éel
nuxi’ chimes u’uk
p’éel u pool, ku
k’aas jo’oltik u beej
le máako’obo yéetel ku
k’aat ch’ii’itik wa ma’ tu
nuktiko’obe ku jantik,
wa ku nu’tike ku k’aat chi’itik jach talan wa ku ka’
nuktikpe leli’e yaan u jantike.
Beyó leili’ u
beetik k’aase.
BULUK K’AAY : U
K’AAYI TI’AL JUNGLAR.
Le
k’aaya okol k’u
ku beeta’aj ken
ts’o’okok kump’éel ja’ab
tumen jach ki’imaak
yoolo’ob ken saasak tumen
ka’ kaaja ula’a
ja’ab.
LAJKA’A K’AAY
: U TU’UPU LE CHAN
NUXIBO YO’OLE K’AAXÓ.
Le
k’aaya ku beeta’a
ken ts’ook u k’íini
le ja’abó, tu’ux ke
toka’a le ja’ab
ku ts’o’okolo, yéetel
tu’ux ku k’aama le
tuumben ja’bó, tulaka
máak ku jook’o
yéetel le jaalach winiko’obo, yaan u
bino’on tu’ux yaan
le xya’ax che’ tu’ux
ku t’akuntiko’ob yáabach
ba’ali, yéetel junk’aal
ja’aabé ku ts’iiko’ob
jump’éel tunich tu’ux ku
yooklo’ob ti’e kaajó.
ÓOX LAJUN K’AAY : U
K’AAYI YOOK’OOT TI’ HULP
– PPUM .
Jump’éel k’aay
ku ts’oolik bix u kinsa’aj
yéetel u k’uubú
yo’olaj u p’aatalo’ob
máalo’ob yéetel le yuum
k’uujo’obo, ku kaxta’a xí’ipalalo’ob
ku bino’ob ti’e
ba’teiló, le maax ken
kinsa’ko yaan u
k’aaxa ti’ jump’eel tum-cho’, tu’ux ku
yok’oto’ob k’aabet ts’onó
tumen le hulp-ppum ya’ab
u paakal u
ti’al u muuk’ yaajtik
taak ken kiimik.
KANLAJUN K’AAY :
LE K’AAYA MINA’AN U
K’AABÁ.
Le
k’aaya ku t’aanintik
yo’olaj u yakunaj
u siijil jump’éel
k’íin, ka u yakunto’oj
le yuum k’íinó ,le ujó, u k’aay
le ch’íich’o’obo, ka u ye’eso’o
u ki’maak oolalo’ob.
IN KA'ABA'E : SONIA M. MEDINA CUEVAS.
X-ka’ansaj Sonia, jach u
tojil ba’ax ka tsikbaltiko, kin tukultike jach k’aabet k’ajóoltik le jejeláas tsikbalil yaan ti u
analte’i’ u k’aayil Dzitbalche’o, bey xan je’el u páajtal a meyajtik yéetel
balts’a’ame, ti’al u jach na’atko’ob le mejen paalo’obo bix u kuxtal maaya
máako’ob ka’ach úuch.
In
k’aaba’e x-Elia
CONCLUSION:
Considero después de haber leido el cometario de la compañera que trabajar estos cantares con los niños junto con las madres de familia permitirá una mejor comprensión de dichos cantares ya que les dará a conocer y conservar el lenguaje oral de nuestra cultura.
U TS'OOK T'AAN.
ka' ts'ookin xookik ba'ax tu ts'íikbataj le aj-ka'ansajó, in tukultike máalo'ob ka' in meyajté k'aayo'oba yéetel le na' ts'íilo'oba beyó seba'an ken u na'to'ob le mejen páalalo'oba ba'ax u k'aat ka u kano'ob, beyó ma' tu tu'ubsa'aj tulaka le jats'uts ts'ikbalil ku yúuchul ichil miatsil.
CONCLUSION:
Considero después de haber leido el cometario de la compañera que trabajar estos cantares con los niños junto con las madres de familia permitirá una mejor comprensión de dichos cantares ya que les dará a conocer y conservar el lenguaje oral de nuestra cultura.
U TS'OOK T'AAN.
ka' ts'ookin xookik ba'ax tu ts'íikbataj le aj-ka'ansajó, in tukultike máalo'ob ka' in meyajté k'aayo'oba yéetel le na' ts'íilo'oba beyó seba'an ken u na'to'ob le mejen páalalo'oba ba'ax u k'aat ka u kano'ob, beyó ma' tu tu'ubsa'aj tulaka le jats'uts ts'ikbalil ku yúuchul ichil miatsil.
0 comentarios:
Publicar un comentario