u ka'ayilo'ob Dzitbalche. u'ukp'éel jaats xook. sonia.

viernes, 12 de junio de 2015



SEPTIMO  TEMA DE TRABAJO.


“ LOS CANTARES DE DZITBALCHE “.

Los cantares de Dzitbalché  son relatos,  poemas, danzas y cantos de los antiguos mayas  donde plasmaban sus creencias, religión y parte de su vida cotidiana, es prácticamente un legado que nos han dejado para conocer más acerca de su vida y sus costumbres, leer estos cantares nos transporta a una época llena de sabiduría, de sacrificios , de grandes ciudades construidas con sus propias manos asi como valientes guerreros. Se dice que estos cantares fueron relatos que se contaron bajo una gran ceiba  en donde la gente antigua le contaba a sus hijos estas historia para que conozcan más acerca de estas historias, por tal motivo ahora nosotros debemos enseñar a los niños estos cantares por medio de las lecturas y representaciones para que ellos igual los conozcan y sea para ellos parte de su cultura. Estos cantares están divididos en 15 cantares  que son los siguientes :

CANTAR  I : X- KOLOM  CHE’

Describe a realización de un sacrificio humano por flechamiento  a beneficio del  astro solar.

CANTAR  II: CANTA AL SOL  QUE SE DEDICA AL GRANN AH – KULEI  DEL PUEBLO DE DZITBALCHE, EL AHU CAM  PECH.

Se refiere a una petición de sabiduría que se la hace a un dios único y donde él está dispuesto a sacrificar todo por mantener su sabiduría.

CANTAR  III : LA PONZOÑA DEL AÑO, LOS 20 DIAS NEGROS.

Este cantar es de carácter religioso, se refiere al temor infundado por la culminación de un ciclo, que por temor  a sus pecados temían que el cosmos no se renovara.

CANTAR  IV:  VAMOS AL RECIBIMIENTO DE LA FLOR.

Es un canto de amor, donde se invita a todas las jóvenes mozas casaderas a un ritual previo a sus bodas.

CANTAR  V: HUA – PAACH’OOB  YETEL- PPUZ ( OOB).

Este cantar se refiere a la capacidad y sabiduría que tuvieron los hombres del Peten  H’  Chak’ab  para diseñar y construir importantes ciudades.

CANTAR  VII: KAY  NICTÉ.

Este cantar habla de una procesión realizada por las novicias guiadas por una sacerdotisa bajo la luz de la luna alrededor de una poza, la cual buscaba perfeccionar a las novicias en sus labores como esposas.

CANTAR VIII : EL DOLIENTE CANTO DEL POBRE HUERFANO DE MADRE . BAILE DEL GOLPE DE LA MADERA.

Unico cantar que habla de dolor, soledad y tristeza de un individuo por la pérdida de sus padres y amigos y relata el maltrato de quien lo recoge y pide a Dios que le de la muerte / o rectitud de animo.    

CANTAR IX : ORACION A CIT BOLO TUN QUE DICE CADA UINAL EL DOCTOR.

EL cantar es una oración dirigida al Dios cada 20 días o final del mes maya para que siempre tuvieran las platas medicinales, esa práctica era exclusivo de los sacerdotes, conservaban la flora que les proporcionaba alimentos, salud, materiales etc. 

CANTAR  X: EL SEÑOR SERPIENTE DE CASCABEL. SEÑOR SERPIENTE DE PLUMAS PRECIOSAS.

Este cantar nos habla sobre una criatura mitológica el X AH CHAA PAAT, gigantesco ciempiés de 7 cabezas se les atravesaba a los andantes y los cuestionaba  y si estos no contestaban los devoraban, y si lo hacían se proponía elaborar cuestiones más complejas y así continuar con su maldad.

CANTAR  XI: EL CANTO DEL JUGLAR.

Es un cantar religioso que se celebraba al término de los periodos cíclicos ya que manifiesta el júbilo de los pobladores del mayab por el amanecer de un día que señala el inicio de un nuevo ciclo solar.

CANTAR  XII: EL APAGAMIENTO DEL ANCIANO SOBRE EL MONTE.

Este cantar habla sobre la ceremonia de un ritual que se realizaba en el último día del año celebraban lo que conocemos como la quema del año viejo y el recibimiento del año nuevo, había participación popular y  de las autoridades, parte del ritual era ir al árbol sagrado- la ceiba- y hacer ofrendas y cada 20 años colocaban una piedra labrada a la entrada del pueblo.

CANTAR XIII : CANCION DE LA DANZA DEL ARQUERO FLECHADOR.

Es un canto descriptivo sobre un ritual de un sacrificio humano para estar bien con los dioses se eligen jóvenes guerreros, la victima se ata a una columna de piedra pintada de azul, mediante una danza ininterrumpida, deben dispararle varias veces para un largo sufrimiento antes de su muerte 
CANTAR XIV : CANTAR SIN TITULO.

Este cantar habla sobre la apreciación de un nuevo día valorando tanto al sol, la luna, el canto de los pájaros expresando la alegría y la felicidad.
CANTAR XV : CANTAR SIN TITULO.

Este cantar habla sobre la belleza física de una doncella a casarse y el novio le expresa comparándola con venus y la luna ,igual habla de la belleza espiritual y la bondad que existe en su corazón.

   

                        

   
 MI NOMBRE ES-SONIA M. MEDINA CUEVAS


U’UK  JAATS   MEYAJ.


  U K’AAYILO’OB  DZITBALCHÉ  



Le k’aayo’ob  Dzitbalche’a  yaan  ts’íikbalo’obí, yaan jats’uts  t’aano’obí, yaan  ok’ooto’obi, beyxan  jats’uts  k’aayo’ob  ti’al  le  uchben  máako’ob  tu’ux  ku t’aano’ob  yo’olaj  yum  k’u, yo’olaj ba’ax  ku kreexko yéetel bix  u kuxtalo’ob.  Tulaka le le’elo’oba  jump’éel  ba’ax  ku  p’aatikto’on  u  ti’al  k’aajot  yo’olaj  bix u  kuxtalo’ob  , ba’ax  suuk  u betiko’ob,  ken  xooke  k’aayo’oba  ku bisko’on  ti’  jump’éel   u k’íini  tu’ux  jats’uts  u tukulo’ob, tu’ux ku  kinsa’aj  máako’ob  u ti’al  u k’uubú  ti’  yum  k’u,  tu’ux  beeta’abi  nojoch  kaajo’ob  yéetel  u  k’aabo’ob  beyxan yéetel  le  uchben  máako’ob  ku bino’on  ti’e ba’teiló.Ku ya'alalé  tulaka le ts'íikbala beeta'aabí yaana jump'éel x-yaax che'  tumen  le uchben máako'obo ti'e mejen páalalo'obo u ti'al u k'aajotiko'ob yo'olaj u miatsil, lebetike to'ne'ex aj-ka'ansajone'exe k'aabet ka'ansik ti' tu najil le xooko ti' tulaka le mejen páalalo'obo le k'aayo'oba, k'aabet xookikti'ob, beyxan ka' maankoo u tutus beeto'ob tulaka le leela.

YAAX  K’AAY :  X- KOLOM  CHE’.

Ku  ts’íikbatikto’on  yo’olaj   bix  u kinsa’aj  yéetel  bix  u  k’uubú  juntul  máak  ti’  yum  k’íin.

KA’P’ÉEL  K’AAY : U  K’AAYIK    YUUM  K’ÍIN  TI’AL   AH  KULEL  TI’AL  LE CHAN  KAAJ  DZITBALCHE,       TI’   AHUA   CAMPECH.

Ku  t’aanintikto’on  yo’olaj   bix u  k’aatik  ka  ts’aabakti’  jump’éel  jach  máalo’ob  tuukul  tuumen  jump’éel  yuum  k’u,  tu’ux  leti’e  je’e  lu paajtal  u beetik  je’el  ba’axaké  yo’olaj  u p’aatati’  le tukula.

OOXP’EEL  K’AAY : U K’I’INAN  JA’AB,  JUN K’AAL  BOOX  K’ÍINO’OB.

Le k’aaya  ku  ts’íikbatik  yo’olaj  u sajaki ken k’uuchuk  le ja’abó,  tumen  ku  krexko’ob  tumen ya’ab  u  si’ipio’ob  yaan  u ts’ooko’  yook’o ka’.

KAAMP’ÉEL  K’AAY: KO’OX  K’AAME  LOOLO.

Jump’éel  k’aay  ku  t’aan  yo’olaj  yakunaj,  tu’ux  ku  payatsiilta’a  tulaka ch’uupalo’ob  ka’  xi’iko’ob  ti’ jump’éel   k’íimbasa’aj  ta’aytak  u ts’o’okolu beelo’ob.

JO’OP’EEL  K’AAY:  HUA – PAACH’OOB   YETEL  - PPUZ  ( OOB).

Le k’aaya  ku ya’ik  yo’olaj  lu tukulo’ob  yéetel  u muk’o’ob  le máako’ob  ti’e  Péten  H’  Chak’an  u ti’al  u beetiko’ob  nukuch  kaajo’ob.

WAAKP’ÉEL  K’AAY:  KAAMAT’AAN  U  TI’AL   YUUM  KU  XOOKIK  TUNICH.

Jump’éel  jats’uts  ts’íib  ku t’aanintik  yo’olaj  jump’éel  kaamat’aan  ku beetik   yuum  k’íin   ti’  ki’chkelem  yuum  u ti’al  u paajta  u  xookik  le tunicho’obo.

U’UKP’ÉEL  K’AAY:  U  K’AAYI  NICTÉ.

Le k’aaya  ku  ts’íikbatik  yo’olaj  jump’éel  xíimbaal  ku beetiko’ob  le  x-ch’uupalo’obo  yéetel  jump’eel  x-men  tu’ux  ku  ka’ansalo’ob  meyaj  ichil  u  najilo’ob.

WAAXAK P’ÉEL: U YAAJIL  K’AAY TI’ JUMP’ÉEL  XÍ’IPAAL  KIMEEN  U NA’. U OOK’OTI  TU’UX  KU JA’TS’A  CHE’O’OB.

Chen le jaaj  k’aay  ku  t’aanintik  yo’olaj  k’íina’an  tumen tu juun  yéetel  mina’an  yool  tumen  kiimu  na’  yéetel  u yuum,  yéetel  ku ts’íikbatik  bix  u seen ja’ats’a  tumen  maax k’aanmaní,  yéetele  ku  k’aatik  ti’ yuum  k’uje  ka’  ch’aabak  wa  ka ts’aabak  u tooj  yo’olaj.

BOLON P’ÉEL  K’AAY:  U KAAMAT’AANI  TI’AL  CIT  BOLON  TUN , KU YA’AKÉ  UINALIL  JTS’AAK  YAAJ

Le k’aaya  jump’éel  kaamat’aan  u ti’al  yuum  k’u  ku beeta’aj  junk’al  k’íin  wa tu  ts’ook  u  winalil maaya. Ti’olal  u yaantal  xiwo’ob  u ti’al  u ts’aako’ob,  leela  chen  jmeen  beetik,  ku  kalantiko’ob  tulaka  xiwo’ob yéetel  che’o’ob  tu’ux  ku  kaxtiko’ob  ba’ax  ken  u  jantiko’ob.

LAJUN P’ÉEL  K’AAY:  YUUM  TS’AA’  KAAM, YUUM  KAAM  JATS’UTS  U  K’UUMEEL.

Le  k’aaya  ku  t’aan  yo’olaj  jump’éel  ba’li  k’aas  u k’aaba’e  X AH  CHAA  PAAT,  jump’éel   nuxi’  chimes  u’uk  p’éel  u pool,  ku  k’aas jo’oltik  u  beej  le máako’obo  yéetel  ku  k’aat ch’ii’itik  wa  ma’  tu nuktiko’obe  ku  jantik,  wa  ku nu’tike  ku k’aat chi’itik jach talan  wa ku ka’  nuktikpe leli’e  yaan u jantike. Beyó  leili’  u  beetik  k’aase.

BULUK  K’AAY : U  K’AAYI  TI’AL  JUNGLAR.

Le  k’aaya  okol  k’u  ku  beeta’aj  ken  ts’o’okok  kump’éel   ja’ab  tumen  jach  ki’imaak  yoolo’ob  ken  saasak tumen  ka’  kaaja  ula’a  ja’ab.

LAJKA’A  K’AAY  : U  TU’UPU  LE CHAN  NUXIBO  YO’OLE  K’AAXÓ.

Le  k’aaya  ku  beeta’a  ken  ts’ook  u k’íini  le ja’abó,  tu’ux  ke  toka’a  le  ja’ab  ku  ts’o’okolo,  yéetel  tu’ux  ku  k’aama le  tuumben  ja’bó,  tulaka  máak  ku  jook’o  yéetel  le jaalach  winiko’obo, yaan  u  bino’on  tu’ux  yaan  le xya’ax  che’  tu’ux  ku  t’akuntiko’ob  yáabach  ba’ali,  yéetel   junk’aal  ja’aabé  ku  ts’iiko’ob  jump’éel   tunich tu’ux  ku  yooklo’ob  ti’e  kaajó.

ÓOX LAJUN  K’AAY : U  K’AAYI  YOOK’OOT  TI’  HULP – PPUM .

Jump’éel  k’aay  ku  ts’oolik  bix  u  kinsa’aj  yéetel  u  k’uubú  yo’olaj  u  p’aatalo’ob  máalo’ob  yéetel  le yuum  k’uujo’obo,  ku kaxta’a  xí’ipalalo’ob  ku  bino’ob  ti’e  ba’teiló,  le maax  ken  kinsa’ko  yaan  u  k’aaxa  ti’ jump’eel  tum-cho’, tu’ux  ku  yok’oto’ob  k’aabet  ts’onó  tumen  le hulp-ppum  ya’ab  u  paakal  u  ti’al u  muuk’  yaajtik  taak  ken  kiimik.

KANLAJUN  K’AAY :  LE K’AAYA  MINA’AN  U  K’AABÁ.

Le  k’aaya  ku  t’aanintik  yo’olaj  u  yakunaj  u  siijil  jump’éel  k’íin,  ka  u yakunto’oj  le yuum  k’íinó ,le ujó, u  k’aay  le ch’íich’o’obo, ka  u  ye’eso’o  u  ki’maak oolalo’ob.

IN KA'ABA'E : SONIA M. MEDINA CUEVAS.




X-ka’ansaj  Sonia, jach u tojil ba’ax ka tsikbaltiko, kin tukultike jach k’aabet  k’ajóoltik le jejeláas tsikbalil yaan ti u analte’i’ u k’aayil Dzitbalche’o, bey xan je’el u páajtal a meyajtik yéetel balts’a’ame, ti’al u jach na’atko’ob le mejen paalo’obo bix u kuxtal maaya máako’ob ka’ach  úuch.

In k’aaba’e  x-Elia

CONCLUSION:
Considero después de haber leido el cometario de la compañera que trabajar estos cantares con los niños junto con las madres de familia  permitirá  una mejor comprensión de dichos cantares ya que les dará a conocer y conservar el lenguaje oral de nuestra cultura.

U TS'OOK T'AAN.
 ka' ts'ookin  xookik  ba'ax tu ts'íikbataj le aj-ka'ansajó, in tukultike  máalo'ob ka' in meyajté k'aayo'oba yéetel le na' ts'íilo'oba beyó seba'an ken u na'to'ob le mejen páalalo'oba ba'ax u k'aat ka u kano'ob, beyó ma' tu tu'ubsa'aj tulaka le jats'uts ts'ikbalil ku yúuchul ichil miatsil.




0 comentarios:

Publicar un comentario