LAJUN JATS MEYAJ: U K’A’ANA’ANIL U MEYAJTA’AL TI’ U NAJIL XOOKE LE TS’ÍIBO’OB UUCHBEN TSIKBAL YUUM DOMINGO POOT.

martes, 30 de junio de 2015

LAJUN JATS MEYAJ: U K’A’ANA’ANIL U MEYAJTA’AL TI’ U NAJIL XOOKE LE TS’ÍIBO’OB UUCHBEN TSIKBAL YUUM DOMINGO POOT.

Yuum DOMINGO DZUL POOT junp’éel  noj máak k’aj óolan yóolal u ts’íibo’ u beetma tu’ux ku tsikbatik jejeláas a’al jats’uts t’aano tsoolanti’ tumen u chiich, u na’ yéetel yuum JOSE LEON leken okok sajkab u  jiit’ p’óok; beyxan tu yáantaj u la’ máako’ob ti’al u beetal le u noj analtei’  le maya t’aano yéetel  u noj  analtei’  yuum ku’.
Síij tu chan kaajil Becal u ch’i’ibalo kol náalo’ leten káaj u t’aan ichil maaya t’aan.
Tu beetaj u analtei’ tu laakal le ba’ax tsikbatati’, tumen tu tuukla beyo’ ku páajtal u ts’aayk ojelbi le ba’ax u tsikbamajo’ núukuch máako’obo ti’al ma’ u tu’ubsal.
Tu laakal le ba’ax ku tsikbatik yaan úuchan yóok’ol kab ti’le’ maaya’ob, ti xan ilik bix u miatsil;  leten yaan jejeláas tsikbalo jats’uts xookik ti’al k’aj óoltik,  tumen leti’ le ba’ax tu  ts’íibtaj  ku beetik a che’ej; beyxan leken u tsikbat ti’ u la’ máako’ob.
K’a’ana’an   tsikbatik tu najil xook ti’al  u k’aj óolko le mejen paalalo’ob tumen le ts’íibo’ob jats’uts u kaanko yóolal ma’ u tu’ubsal ku ts’o’okole je’el u ts’aayko ojelbi ti’ u la’ máakoo’ob; beyxan beyo’ ku k’aj óolko ba’ax úuchan yéetel u miatsilo’ob, wa bix le tsikbalo’ belae’ leten k’a’ana’an xookik,  tumen leti’ ku tsoolik bix ku tsikbatal jats’uts t’aano.

DECIMO TRABAJO: LA IMPORTANCIA DE TRABAJAR LOS ESCRITOS ANTIGUOS DE LOS RELATOS DE DON DOMINGO POOT.

Don DOMINGO DZUL POOT es un señor que lo conocen por sus escritos que tiene donde relata diversos relatos literarios que le contaba su abuela, su mamá y don JOSE LEON, cuando entraban en la cueva a tejer sombrero también ayudo a las personas para hacer el diccionario en maya y  la biblia.
Nació en el pueblo de Becal, su familia eran campesinos por eso empezó hablando en maya.
Hizo el libro de todos los relatos que le contaron, porque pensó que así puede dar a conocer lo que le platicaron las personas mayores, para que no se olvide.
Todo lo que platica hay que sucedió en el mundo de los mayas, ahí también vemos como era la cultura; por eso hay que leer sus diversos relatos literarios bonitos para que conozcan; porque lo que escribió en los relatos hacen reír; al igual que cuando él lo cuenta a otras personas.
Es importante platicarlo en la escuela  para que los niños conozcan, porque sus relatos son bonitos aprenderlos, de manera que  no se olvide  y después  pueden darlo a conocer a otras personas; de igual forma así van conociendo los sucesos y su cultura o como son los relatos ahora; por eso es importante leerlo,  porque él explica como son los relatos literarios de su época.

IN K'AABAE X-FELIPA.

LE  CONTESTA CANDELARIA

CON  PEQUEÑAS  OBRAS DE  TEATRO PODEMOS ENRIQUECER  EL  TRABAJO  DE  DON DOMINGO DZUL CON  LOS  NIÑOS  Y LAS  MADRES  DE FAMILIAS.
DE  ESTA  FORMA  NO SOLO  ESTIMULAMOS  LOS  CONOCIMIENTOS  DE LOS  NIÑOS  SINO ESTAMOS  FORTALECIENDO  NUESTRAS  CULTURA MAYA.
GENERALMENTE  A LOS  NIÑOS  LES  LLAMA  MUCHO  LA  ATENCION  LA  LECTURA DE LOS  CUENTOS  Y SI LOS  TRABAJAMOS EN OBRAS DE TEATRO FORTALECEMOS  SU EXPRESION  ORAL Y SOCIALIZACION.

U  NUUK'  T'AAN X -CANDELARIA

YEETEL BALDZAMOÓ  MA  JACH NUKTAKE  JELU  PAJTA JATSUUTSKINSIIK  U MEYAJ  DON  DOMINGO DZUL.
LE MEYJA  JELU PAJTA K'MENT'KEEX  YEETEL  MEJEN PAALAL, YEETEL  NATSIILOOB
YOLA U K'AASKU NÁAT LE  MEJEN PAALALOOBO  KA XAAN  U  YABILTOOB U  MIATSILI  MAYA  T'AAN.
TUMEN  LE  MEJEN PAALALOOBO  JACH  USTUT'AANOOB  U  XOOKO ANALTE U  YUBOOB.
LE  U  XOOKI  LE  ANALTEOBO  KU  YANTIK  LE  MEJEN PAALALOOBO U  T'AANOOB YEETEL  U  BIXKUBAOOB  MALÓ.


TS’O’OK MEYAJ YÓOLAL U  TS’ÍIBO’OB YUUM DOMINGO DZUL POOT.

Tu laakal le jats’uts tsikbalo u beetma’ yuum DOMINGO tu analte’i’ ma’alo’ob k’aj óoltik, tumen yaan ka’ansiko le mejen paalalo’ob yéetel ki’iki óolil leten yaan kaxantik yakach  nu’ukul meyaj; bey túuno le tsikbalo’ob ku k’a’abetaj ti’ to’on ti’al balts’a’antik,  xook ti’o’ yéetel u yu’ubko bix yaan máake ku ts’íibtik u tuukul; beyxan leuti’ob ku je’epajal  u tuukulo ti’al  u páajtal u beetko túumben jats’uts  ts’íibo ti’al ma’ u tu’ubsal tu laakal le ba’ax taan u k’aj óolko , wa ba’ax ku yu’ubko.
 k’a’ana’an u ka’anko tuumen leken nojochajak wa yaan u yaale  je’el u ka’ansik ti’ le tsikbalo; beyxan beyo’ ma’ túun ts'o'okok u miatsil yéetel je'el u yaakuntik,  tumen leti’ keen u tsikbat u analte’i’ le ts’íibo’ tu beeta le yuum DOMINGO.

CONCLUSIÓN DEL TRABAJO LOS ESCRITOS DE DON DOMINGO DZUL POOT.

Todos los relatos literarios que hizo don DOMINGO en su libro es bueno conocerlo, porque tenemos que enseñar a los niños con alegría, por eso hay que buscar muchos recursos didácticos; así los relatos nos sirven para hacer obras de teatro, leérselos y escuchen como es que hay personas que escriben sus pensamientos; también les abre el entendimiento para que puedan escribir nuevos relatos bonitos, para que no se olvide lo que están aprendiendo o escuchando.
Es importante que aprendan, pues al  crecer  si tiene hijos va enseñar los relatos; también así no se terminara su cultura y lo va querer, porque el va contar el libro de los escritos que hizo don DOMINGO.

IN K’AABAE X-FELIPA










sábado, 27 de junio de 2015

YÁAX MEYAJ:  U JEJELAS  T’AANILO’OB  IN  KAAJAL ( MUUKUL T’AAN, TSE’EK  T’AAN,  JETST’AAN)

Má’alob áak’ab anakte’ex in wéet kansaje’ex, in k’abae  x-Elia

Le jejelas t’aano’ob ku beetal ti tu lakal kaajo’ob, je’el bix
Le muukult’aan : Le t'aana ku betko’ob le máako’ob ken t’anakobe ku t'aano chaanbéel, ti’al ma’ u yubalo’ob  tumen u lak’  máako’ob,  ba’ax  ku tsikbatko’ob, kex ka ch'een xiikintak  ma'  taan u  na’ataj  ba'ax  ku tsikbatko’ob.
Le tse’ekt’aano’ jach ku yúuchul tu najil yuum k’uj. Le kéen u k’iimbes miisa le yuum k’iino yaan u xokik jun xoot’ u ts’íibil u noj almajt’aanil yum k’uj, le ken ts’o’okoke ku jop’ol u tsikbal yéetel u tsolxikintik tu laakal le máako’ob bija’ano’ob tu najil yuum k’ujo’, ku ya’alal túune’ le yuum k’iino’ táan u tse’ek, tumen táan u ts’aik k’ajóoltbil u tsikbail le almajt’aano’ tu’ux ku ya’alik bix úuchak u kuxtal yuum k’uj, bey xan ku ya’alik u e’esajil ku táasik le u xookil le almajt’aan tu beetajo’.
Yo’olal le jets’t’aano’ in wu’uymaj u tsikbalta’al tumen in nuukilo’ob, tu’ux ku ya’aliko’ob ku beytal u jets’elt’aan ti’al u jajkunta’al junp’éel k’iinbesaj wáa ba’al ku beetbil. Junp’éel u e’esajil tu’ux ku táakpajal le t’aana’ leti’e kun kaasa’al u tsikbalil yéetel u t’aanil u ts’o’okol u beelo’ob juntúul xi’ipal yéetel juntúul x-ch’uupal. Bey túuno’, ti’ le yáax tsikbal ken u beet u yuumo’ob le  xi’ipal yéetel le x-ch’upalo’  yaan u jets’iko’ob u k’iinil ken okol k’aatbil le x-ch’upalo’ tu’ux yaan u bisa’al jejeláas siibalo’ob ti’ le x-ch’upalo’. Bey xan yaan u jets’ik o’ob t’aano’ob yo’olal bix ken úuchuk le ts’o’okolbeelo’ yéetel ba’ax k’iin ken beychajak. Le ken u jets’o’ob le t’aano’obo ma’ táan u páajtal u k’eexpajal tumen jach jaaj ba’ax tsikbalta’abo.

PRIMER TRABAJO: PRÁCTICAS DE LENGUAJE
Buenas noches compañeros maestros, mi nombre es Elia
Estas prácticas de lenguaje se hacen en todos los pueblos, tales como:
Murmurar: esto se hace cuando dos personas hablan quedito, para que nadien escuche que platican, aunque los demás traten de escuchar que platican.
Sermon: este se hace en las iglesias. Esto pasa cuando se hace la misa por el sacerdote, primero lee parrafos de la  biblia, después empieza a explicar lo leido y a dar sermónes a la gente, explica sobre como vivio Dios, también dice sobre la enseñanza que nos da las parábolas de la biblia
Asegurar algo: tengo escuchado los comentarios de mis mayores, donde dicen que se asegura para formalizar una celebración u otras situaciones. Un ejemplo  donde se emplea esta terminologiá es donde se inician las pláticas o dialogo sobre la boda de un muchacho y una muchacha. Asi en esa primera plática que hacen los papás de los muchachos, tienen que asegurar la fecha en que van a entrar a pedir a la muchacha, donde  le van a llevar regalos. También van a  platicar y asegurar como se va ha hacer la boda y cuando se va ha hacer. Cuando aseguren todo no pueden cambiar nada porque es muy en serio lo acordado.


TS'OK  T'AAN
Le jejelas  t’aano’obo ku takpajal ti’ u kuxtal  junp’éel  kaaj, je’el bix:
Le tse’ekt’aano’ ku beetik xan le yuum k’iino le ken ts’o’okok u xokik jun xoot’ u ts’íibil u noj almajt’aanill ku jop’ol u tsikbal yéetel u tsolxikintik ti’ tu lakal le mejen paalalo’ob ku bino’ob miisa, ba’ax ma’ naj u beetko’ob,  wa ba’ax k’aabet u beetko’ob
Bey túuno’ yaan k’iino’obe le mejen paalalo’obo ku bino’ob tu najil yuum k’uj, le ken súunako’ob tu najilo’obe u yuumo’obe ku ya’aliko’ob beya’:
-          Paalale’ex ¿Ba’ax túun tu seen tse’ektaj le yuum k’iin bejla’o?
Le mejen paalao’obo ku baajal u tsikbalto’ob ba’ax tu seen tse’ektaj le yuum k’iin tu najil yuum k’ujo’.
Le muukult’aano jach ku beetko’ob le ko’olelo’obo, yéetel le mejen paalalo’obo, ti’al u tsikbalo’ob yéetel u yéet  paalo’ob, wa ma’ u k’aato’ob  ka u’uyak ba’ax ku tsikbatko’ob, tumen u lak’ paalalo’ob.
Le jets’t’aano’ ti’al u jajkunta’al junp’éel k’iinbesaj wá ba’al ku beetbil, bey xan ti’al u jets’t’aani junp’eel meyaj,  tak junp’eel ok ja’.

In k’aaba’e x-Elia

Conclusión
Las prácticas de lenguaje se da en la vida de un pueblo. Tales como.
Sermón: esto lo hace el sacerdote cuando lee los pasajes de la biblia, les platica y sermonea a los niños que van a misa, los aconseja que no deben de hacer y que deben de hacer.
Asi a veces, los niños que van a la iglesia, cuando regresan a su casa sus papas les preguntan, niños que sermón dio el sacerdote el día de hoy, los niños platican sobre el sermón que dio el sacerdote en la iglesia.
Murmurar: esto lo hacen mayormente las mujeres y los niños, cuando platican con sus amigos o compañeros y no quieren que otros escuchen que platican.

Asegurar algo: Es cuando se asegura una fiesta o algo que se va a hacer, también para asegurar un trabajo, también un bautizo.
BOLON MEYAJ: U K’A’ANA’ANIL LE JEJELAS  K’AAYO’OB  ICHIL U NAAJIL XOOK

Ti’ u najil xooke jejeláas ba’alo’ob ka’ansiktik le mejen paalalo’obo, ichil lelo’oba ti’ yaan le k’aayo, le beetik kan k’uchko’ob ti’ u najil xooke, ti’al káasik ma’alob le k’iino  k’aayik  junp’eel chan k’aay. Le jejeláas k’aayo’ob jach  k’ana’an ka’ansik ti mejen paalal ti u naajil xook tumen beyo’ ku beytal  kansikti’ob jejelas ba’alob je’el bix  boono’ob, u xoxot’ winkililil, woojo’ob, xookolo’ob, u k’aaba balcheo’ob  yéetel u láak’ ba’alob. Tu lakal le k’aayoba ku páajtal k’aayik ich maaya.

Le k’aayo’obo  jach uts tu xikin yubiko’ob tu lakal  mejen paalal yéetel  táankelen paalo’obo,  bejla’ ti’ le k’iinoba le xipalalo’obo  jach  jats’uts  u yubiko’ob le u k’aayil yéetel paaxil: raap, reguetoon, mereengue yéetel u láak’ paaxilo’ob. Ti u naajil xook ku páajtal ka’ansik   le túumben k’aayo’obo  ti’al  k’aayik ichil maaya ti’ le mejen paalalo’obo.

In k’aba’e  x-Elia

NOVENO TRABAJO: LA IMPORTANCIA DE LOS CANTOS EN LA ESCUELA.

En la escuela enseñamos varias cosas a los niños, entre estos esta el canto, por eso cuando llegamos en la escuela para empezar bien el día cantamos un canto. Los diferentes cantos es importante enseñárselo a los niños en la escuela, porque así le podemos enseñar los colores, partes del cuerpo, letras, números, nombre de los animales, así como otras cosas. Todos estos cantos lo podemos hacer en maya.
A todos los niños les gusta los cantos, así como a los muchachachitos, en estos tiempos a los muchachos les gusta la música moderna, como: el rap, regjuetón, merengue, asi como otros. En la escuela podemos enseñárselo a los niños estos cantos en maya.

Mi nombre es Elia.

NÚUK'  T'AAN X-VICTORIA.
  
     Es cierto lo que dice en su escrito a los niños les interesa los cantos, cuando escucha que lo canten y rápido lo aprenden.
   En la escuela, el canto hace que los niños sean capaces de desarrollar sus manifestaciones dancisticas, sus coordinaciones motices porque algunos niños representa de acuerdo a lo que el canto menciona, y en otra lengua maya si lo logran aprender despues de repasarlo varias veces.

   Tu núuk  baax ka'  ts'iikbáaltika aj-kansaj e  mejen paalo'obo jach úustut'aan u  u'uyiko'o u  k'aaya'  k'aayo' tio' see'  u kanko'.
   Tiu  najil  xooke', le k'aayo' ku  betik tie'  mejen paalal u  yóok'ooto' beeyo  ku  pepesku wíinkilo'
tumen e  jejeláas paxóo' yaano'ob.  k'aabet  k'aanse'  paalalo'ob ti'al u  k'aayo' maaya.
 





TS'OOK   T'AAN:

Le k’aayo’obo jach ma’alob  ti’al ka’ansaj’, tumen ti’ tu lakal mejen paalal  uts tu sikin u yubik.
Tu najil  xook preescolar  kansik le mejen paalalo’ob yéetel k’aayo’ob, u ti’al u k’aj óolko’ob u miatsilo’ob, letene le k’aayo’obo junp’éel  nu‘ukul meyaj ti’al kansik le mejen paalalo’obo.
Beyo’ le k’aayo ti’ tu najil xooke k’a’abet, tumen le mejen paalalo’ob ku kaanbalo séeb, ku ki’imaktal u yóolo le ken u yu’ubo jats’uts le  k’aayo’obo.
Yéetel le k’aayo’obo ku k’a’sa’al  xan u kuxtal le ch’iibalo’obo, beya  ma’ tu tu tubsal u kuxtalo’ob.
Le k’aayo’obo ku betko’ob u luk’lu sajkil, su’lakil mejen paalal, bey xan ku ma’alobkinsik u t’aano’ob.
Ti’al a kansik le k’aayo’ob ich maaya ti’ le mejen paalalo’ob ma’ u yojlo’obo, tanile yan a k’aayik ich kastlan t’aan tsokole ich maaya, yaabach u pak, tak ken u kane mejen paalalo’obo.
Le jka’ansaj Daniel Maayo jach jats’uts u k’aayo’ob ich maaya lela’ jach ma’alob ti’al kansik le mejen paalalo’obo, tumen ku yoksik máako’ob, boono’ob, ba’alche’ob, yéetel yabach ba’alo’ob.

In k’aaba’e X-Elia

Conclusión:
Los cantos  son muy buenos para enseñar, porque a todos los niños les gusta escucharlo.
En la escuela de preescolar enseñamos a los niños para que conozcan su cultura, por eso las canciones son una herramienta de trabajo, para enseñar a los niños.
Así los cantos en la escuela son importantes porque le permite a los niños aprender rápido, los hace sentir contentos cuando escuchan las letras de las canciones recuerdan la vida de nuestros antepasados, así no se olvida como vivieron.
Los cantos hacen que se les quite el miedo, la pena a los niños, así como también mejora su lenguaje.
Para enseñar los cantos en maya a los niños que no hablan en maya, primero se les debe de cantar en español, después en maya, se les debe de repetir varias veces hasta que lo aprendan.
 Los cantos  en maya del maestro Daniel May son muy bonitos, estos son muy buenos para enseñárselo a los niños, porque  canta  sobre las personas, los colores,  los animales y a muchas cosas mas.


Mi nombre es Elia.



JAATS’ XOOK BOLON: BI’IX K-KANIK K’ÁAY JEJENLÁAS K’ÁAYO’OB MAYAA YÉETE BIX KANSIK TI PALALO’OB.

viernes, 26 de junio de 2015

                                                              U’UK TU KA’AK’AAL WINAL JUNIO  JAABIL 2015.
LECCION 9.- COMO APRENDER A CANTAR DIFERENTES CANCIONES EN LENGUA MAYA Y COMO ENSEÑARLO A LOS NIÑOS.
 Nuestros antepasados todo el tiempo hablaron en lengua maya  y quedan muy pocas personas que la hablan como debe ser  porque en la actualidad hay palabras que las dicen en español y de igual manera la escritura que es muy difícil,  la lengua español y maya se pueden utilizar de diferentes maneras para hablar, recitar, cantar  y leer. Las utilizamos a cada momento porque estas lenguas son la base para una convivencia en todo momento,  es decir, es muy importante para nuestra vida.
En la actualidad las canciones en lengua maya se están haciendo presentes en lugares lejanos es decir se le está dando mucha importancia a nuestros antepasados y es un  respeto para nosotros que somos indígenas, estas canciones en lengua maya cuenta historias de cómo vivieron, como trabajaban,  como se les trababa, así las personas que cantan estas canciones están honrando y recordando a los antepasados con un sentimiento muy nostálgico.
 En las escuelas podemos enseñar a los niños cantando diferentes canciones de  temas que nos marca el plan y programa  y como lo requiere la reforma educativa existen un sin fin de canciones y que hoy en día se van dando a conocer y están bonitas que hasta nos hacen bailar, esta actividad de cantar la realizamos con los niños pero mayormente en lengua español pero ahora la exigencia también es en  lengua maya y nos damos cuenta que a los educandos les llama la atención  y es motivo para que comprendan que la enseñanza y aprendizaje se da  de diferentes maneras,  pueden aprender a cantar en lengua maya escuchando  canciones que cante el maestro, en grabadora y viendo en video , también leyendo las palabras en lengua maya, así como también  los educandos pueden escribir canciones en lengua maya con apoyo del maestro, trabajando en equipo y cantar entre ellos,  también sería importante invitar a padres de familia para que formen parte y trabajen en este proyecto.
X-ELMY ARACELY NAAL CANUL.

JAATS’  XOOK  BOLON: BI’IX K-KANIK K’ÁAY JEJENLÁAS K’ÁAYO’OB MAYAA YÉETE BIX KANSIK TI PALALO’OB.
Úuchbén máako’ob tak et ch’i’ibalilo’obe laj k’íin  t’áanao’ob mayaa bejléa junp’ít p’áatalo’ob ku t’áanko’ob tu be’elani tumen te´ k’íino’oba yáan wóolo’ob ku yáala’a castlat’áan bey xan u ts’íibi taj talan, castlat’áan yéete mayaaje ku pajta u meyajta’a jejenláas t’áan, payalchi, popost’áan, k’áay tak xok. Ku meyajto’on laj k’íin tumen le t’áano’oba u chúun tsía’a yúuchul múul meyaj bey xan taj bilal tsía’a kuxtal.

Té k’íino’ba le k’áayo’ob  tsíita’an ichil   mayaa t’áan tu  ye’esikubao’ob nach kajilo’ob bey tu’una tu  ts’áayaá ti biilal ti u kuxtalil et ch’í’ibalilo’ob beey xan ta’ank  tsíikí túumen to’one masewalo’on, le k’aayo’oba ku ya’ako’ob k’ajlay yóolaj bix kuxla’ako’ob, bix meyajnako’ob, bix manik tíob k’íin, le máako’ob ku k’áako’ob le ba’axo’obo tu tsíikik tak tu k’áasik ch’í’ibalilo’ob yeete bix yu’ubkuba.

Ichil u najil xook yustal kansik ti mejen kanbalo’obe  u k’áayi  jejenláas  chicho’ob ku ya’aik áanalté  kansaj xook yéetel bix u k’áatik tu’unben áanalté  kan xook, yáan ya’ab k’áayo’ob bejlá té k’íina tu ts’aya’a k’áaj óolbi  taj  jats’uts’o’ob ku beetik xaan a wóok’ot, le e’esa k’áaya k.betik ichil najil xook yéete le mejen palalo’obo cheen castlat’ani  bejlá tu’une ku ya’alá to’one k’áabet meyaj tik mayaa xaan ilik  tu’un xaane ustut’áno’ob le betik ku ts’ayik tu yo’oló  kanbal   xook u kaniko’ob k’áay mayaa yu’ubko’ob u k’aay kansay, u k’aay paax , yiko’ob yóochel máako’ob ku k’áyo’ob, xok ko’ob xoxot’ t’áano’ob tak u tsíitko’ob, múul meyaj, tak múuch’ meyaj yéete tu bantabilo’ob, bey xan jach jach biilal payalté tiko’ob ti ta’ata tsíilo’ob tsíaa u yoklo’ob meyaj ichi le meyaja.
X-ELMY ARACELY NAAL CANUL.

TS'OK T'ÀAN: Té k'ìno'oba  palao'ob, tankelen  máako'ob tak chan ch'ijano'ob ku k'àayko'ob  jejenláas  k'àayo'ob, bix rap jela'an u paxi keex beyo u tsíibilo taj ku k'ùuchu ti  k- tùukul tumen ku yàaik bix u kúutal wa bix kúuxlajik et masewalilo'ob le tèen tu'une tan biilal ka k'ans k'aay ti jé bix u pajtali u kanko'obe.

X-Elmy.

JAATS’ XOOK WAXAK: BA’AX U BIILALI BALTS’AN YEETE BIX U PAJYAL KANSIK NAJIL XOOK.

                                                                                           JUNK’AAL WINAL JUNIO JAABIL 2015
Lección 8.- CUAL ES LA IMPORTANCIA DEL TEATRO Y CÓMO ENSEÑARLO EN LA ESCUELA.
 Nuestros antepasados agradecían  a dios por todo lo bueno que les sucedía o lo que tenían por ejemplo: si tenían agua por la lluvia, si tenían  maíz por las tierras buenas  y otros  sacrificaban a personas para dar las gracias  pero no era puro sacrificio a personas humanas, también agradecían con palabras y cantos y con vestimenta adecuados al natural porque utilizaban cosas que ellos mismos hacían y su medio donde se desenvuelven  y esto fue el teatro ,  esto lo realizaban en las ruinas  arqueológicas o en el lugar donde recibían los beneficios, entonces ellos sin saberlo dieron pauta para el teatro y ahora en la actualidad en algunos lugares mayas se sigue practicando esta cultura. por ejemplo en carrillo puerto tuve la oportunidad de presenciar un ritual maya dando gracias a dios de una muchacha que cumplía 15 años  fue una experiencia muy bonita porque como yo entendía lo que decían mi imaginación viajo hacia nuestros antepasados. Hoy en día se representan teatros pero muy diferente porque ha ido cambiando con el paso del tiempo como sabemos nuestra gente y la lengua han ido desapareciendo.
 Entonces el teatro es una dramatización en donde se transmite los  diferentes sentimientos y que lo practican las personas de todas las  edades se puede realizar  dentro o fuera del salón con los niños se da también el hábito de la lectura y la comprensión porque así de esta manera sabrán que decir y cómo actuar, es muy sencillo escribir  y representar una obra de teatro sobre todo a los niños les gusta actuar y hacer cosas que les causa gracia,  por esta razón el teatro es muy importante en la educación de los educandos y que debemos fomentarlo en las escuelas para que vayan cimentándolo para un futuro.
X-ELMY ARACELY NAAL CANUL

JAATS’  XOOK  WAXAK: BA’AX U BIILALI BALTS’AN YEETE BIX U PAJTAL KANSIK NAJIL XOOK.
Et ch’i’ibalilo’obe ku k’aatko’ob nib óolal ti kichkelen yum yo’ola le ba’ax ma’alo’ob ku yúuchu tíob wa ba’ax yáan tíob bix:WA Yáantíob ja’  yóola ya’a’ chac, wa yáantio’ob ixi’im yóola ma’alo’ob lúum tu’ux ku pak ko’ob yáan xane ku kinsko’ob X-ch’úupalo’ob,bey xan ku k’aatko’ob nib óolal yéetel xoxot’ t’áano’ob, jejenláas k’ayo’ob yéetel ku bikint ko’ob nok’ biix k’aabet, letío’ob beetik ts’okole ku meyaj ba’alo’ob yáan ichil u ka’ajilo’ob, tu ts’ayo’ob u k'aaba' báalts’an, lelo’oba ku béetalo’ob ka’achí  ti lab pak’ úuchbeno’ob wa’ tu’ux ku k’aamko’ob le uts’ ba’alo’obo, le tu’una ch’a’ab yo’ochel ka´beta’ak báalts’an, té k’íino’oba junp’ít kúuchil kajtalil masewalo’ob wa ichil lab pak’ ku beta’al le miatsila, bix tu kajil Carrillo Puerto páajchaj in wilik p’é k’aat nib óolal yóola X-chupal tu k’íinbesik jo’olajun jaab jach jats’ús tumen tín na’ataj ba’ax áala’abi beey tu’uno in tuukulé su’unaj ti´et ch’i’ibalilo’ob. Té k’íino’oba ku beta’al báalts’an taj jela’an tumen ts’ok u k’eexpalal u tukul máako’ob tak et masewalilo’ob yéete e t’áan mayaa tu bin u sáata.
Le túun teéne le báalts’ano junp’ée síit  óok’ot tu’ux ku ye’esa’a jejenláas u’uba’o yéete ku betko’ob mako’ob jejenláas jáabiolo’ob yúustal u beta’a ichil tak paachil najil xook yéete mejen kanbalo’ob, ku ts’ayik xaan ka´senkech xook nak tak u na’atik ba’ax ku xooko bey tu’una ku yojeltiko’ob ba’ax keen u ya’alo’ob, bix keen u betilo’ob, taj ma´talam u tsíita’a báalts’ano’obi tumen le palalo’obo kíimak yo’olo’ob u betko’ob ba’alo’ob ku betko’ob u che’ej, le detik tu’une  báalts’ame taj bilal u ka’ansa’a ti kanba xooko’ob ichil najil xook tsíia’a u binu seen ka’ako’ob ti p’é kuxtal ma’alo’ob.

X-ELMY ARACELY NAAL CANUL.



BOLOM MEYAJ. K'AAYO'OB, OOK'OTO'OB YEETEL PAAXO'OB

miércoles, 24 de junio de 2015

BOLOM MEYAJ. K'AAYO'OB, OOK'OTO'OB YEETEL PAAXO'OB U NUUKUL MEYAJ.

Tíi e k'iin'ooba yaan jejelaas núukul meyaj k'aabet kaxtik u tia'al  káansik tíi le mejen paalalóobo káa paachak u ts'aaik tu yool u xooko'ob, bey le jats'uts k'aayo'ob masewaalo jach máalob tumen ku tsolik yóolal báax ku yuuchul tíi e kuxtalóo, bey tuubno ku nuupesa'a yeetel tuumben paax yeetel tuumben ook'oto'ob ku yiiko'o tíi u yoochel cha'an yóolal u beetiko'ob xaan beyo káa u náatóobe baax ku tsoolik le k'aay'oobo. tóone k'aabet aantik le mejen paalal káa kaanbanko'ob jach máalobóo.

in k'aabae ELVIA.


     En la actualidad existen diversos recursos para poder trabajar con los niños, solo es cuestión de investigar, buscar, etc. y para ello tenemos como ejemplo el canto en maya donde se explican sucesos de la vida de nuestros antepasados o actual, así como el desarrollo integral del niño.pero para
llamar más la atención de los niños ahora existe la posibilidad de combinarlo con las músicas y los bailes modernos que observan y escuchan en los medios de comunicación, de esta manera lograrán comprender y valorar lo que escuchan, por lo tanto debemos ayudar a los niños a lograr aprendizajes significativos.

Mi nombre es Elvia.

ATRAVES DEL LOS  CANTOS  LOS  NIÑOS VAN  ADQUIRIENDO  CONOCIMIENTOS Y  HABILIDADES COGNITIVAS, EL  CANTO ES  PARTE  FUNDAMENTAL  EN NUESTRO  TRABAJO  CON LOS  NIÑOS, ES  POR  ESTO  QUE DEBEMOS  RESCATAR PARTE  DE  NUESTRA  CULTURA  CON LOS  NIÑOS ENSEÑANDOLES CANCIONES  EN LA  LENGUA MAYA PARA  QUE DESDE  PEQUEÑOS  APRENDAN  A  VOLORARLOS.

LE  K'AAYOÓBO  KU  YANTIIK LE  MEJEN PAALALOOBO U  KANKOOB  U ASKUNATOOB, LE K'AAYOÓBO  JACH  U  NUKUL U MEYJI  ICHIL  U  KUCHIL  XOOK.
YEETEL  LE K'AAYOÓBO  JELU  PAJTA  JÓSIIK  YOCABIL  YACAH  U  MIATSILI  UUCH BEN CUXTALOOB  BEYO  LE  MEJEN PAALALOOBO KU KANKOOB U  YABILTOOB.

U  NUUK T'AAN  X-CANDELARIA  TI X-.ELVIA.


NUUK  T’AAN  TI’ U  MEYAJ  X-ELVIA

Ma’alob k’iin  x-kaansaj   xook Elvia,  jach  jaaj ba’ax  ka tuukultiko  tumen  tie k’iinoba ti’al u kaanbal mejen paalale k’aabet betik jejelas ba’lob, je’el bix  le k’aayo’obo  tumen yabach ba’alob  je’el u pajtal kansik ti’ le mejen paalalo’obo, bey xan ku yajsik  u yoolo’ob, tumen yan k’aayo’ob  ku  beetik u peksik u winkililo’ob , bey xan le  masewaal  k’aayo’obo, je’el bix tu k’aaye j-kaansaj Daniel Maayo, jach jats’utso’ob, tumen ku tsoolik u kuxtal máako’ob yéetel balche’ob.

In k’aaba’e  x-Elia

Buenos días maestra Elvia, es muy cierto lo que usted piensa, por que en estos tiempos, debemos buscar muchas formas para enseñar a los niños, asi como el canto, con el podemos enseñarle muchas cosas a los niños, también despierta el interés, porque hay cantos que hacen que muevan su cuerpo. Los cantos en maya como los que canto el maestro Daniel May que son muy bonitos, porque explica como vive la gente y los animales.



Mi nombre es Elia.

U'UK P'ÉEL JAATS U MEYJIL U ÁANALTEI CANTERES TI DZITBALCHE.



U’UK  JAATS U  MEYJIL  TI’AL  U  ÁANALTEI   CANTERES  TI  DZITBALCHE

MAALO’OB  ÁAK’AB  YAANTE’EX  AJ-  KA’ANSAJEX,  TÁAN  IN  TUUX TIKTE’EX U  U’UKP’ÉELI U  MEYJIL  U  ÁANALTEI  KANTERES  TI’  DZITBALCHE’.
LE  U  ÁANALTEI  LE  CANTERES  TI’E  DZITBALCHEO  KU  YEESIK BIX  JATSU’TSIL  U  TSO’OLBÉENIL  U  KUUXTALO’OB,  U  NOOK’ANKILO’OB  YÉETEL   U  TUUKULO’OB  LE  ÚUCHBEN  MAYAO’OBO.
LE  BEETIKE  TU  LÁAKAL  LE  AJ-KA’ANASAJO’OBO  K’AABET  U  K’AJ ÓOLTIKO’OB  LE  U  ÁANALTEILO’OB LE  CANTERES  TI  DZITBALCHE’O,    KA’  PÁAJCHAK  U  YOOKSIK  TI’U NÚUKUL  U MEYAJO’OB,  BEYO  TUUNO  MEJEN  PAALAL, NUKUCH  PAALAL,  YÉETEL   LE  KAJO’OB U  KAALANTO’OB,  YÉETEL  U  CHIMPOLTO’OB  U  MIATSILI  LE  ÚUCHBEN  KAJO’OBO.
TI’AL  KA’  PÁAJCHAK  U  KA’ANSA’A  LE  CANTERES  TI DZITBALCHEO,  TE  TU  NAJIL  LE  XOOKO,  K’AABET  U  TS’ABAL  OOJETBIL  BEY  TSÍIKBALIL,  RIMAS,  POEMAI, K’AAYIL,  NÁATBI,  ÚUCHBEN  TSÍIKBALIL, BÁALTS’AMI  YÉETEL  U  LÁAO’OB.
BEYO  LE  MEJEN  PAALALO’OBO  JUJUNP’IITIL  KE’EN   U  K’AJÓOLTO’OB  BIX U  KUUXTAL  LE  ÚUCHBEN  MAAKO’OBO,  BEY TUNO’  SEEBA’AN  KE’EN  CHO’OLPAJAK  U  T’ÁANO’OB,  YÉETEL  Y  TUUKULO’OB.


AJ-KA’ANSAJ  X- CARLOTA.


EL  LIBRO  SOBRE  LOS  CANTERES  DE  DZITBALCHE  MUESTRAN  RELATOS  INTERESANTES;  EN  DONDE  SE  NARRAN   CÓMO    LOS  ANTIGUOS  MAYAS  VISUALIZABAN  LA  VIDA,  LA  FORMA  DE  VESTIR,  DE  PENSAR  Y  DE CÓMO  VIVIAN.
COMO DOCENTE ES IMPORTANTE CONOCERLO, PARA  ADECUARLO EN NUESTRO QUE HACER DOCENTE Y ASI NIÑOS, JOVENES Y COMUNIDAD EN GENERAL, VALOREN Y RESCANTES ESTE PATRIMONIO CULTURAL DE LOS PUEBLOS  MAYAS.
PARA LA ENSEÑANZA DE ESTOS CANTARES DE DZITBALCHE EN LAS ESCUELAS, ES NECESARIO DARLOS A CONOCER  POR MEDIO DE  PLÁTICAS, DIALOGOS, RIMAS, POEMAS, CANTOS, ADIVINANZAS, LEYENDAS, TEATRO ENTRE OTROS;  PARA QUE DE ESTA MANERA  LOS NIÑOS ADQUIERAN LA NOCION   DE VIDA DE AQUELLAS PERSONAS  Y A LA VEZ FAVOREZCAN SU LENGUAJE Y SU CREATIVIDAD.

MAESTRA:  CARLOTA


BOLON JAATS U MEYJIL TI'OLA BIX JE'EL Y PÁAJTAL U KA'ANSAJ K'AAY, PÁAX YÉETEL ÓOK'OT TU NAJIL XOOK



BOLON  JAATS   U  MEYJIL  TI’OLAL   BIX  JE’EL  U PÁAJTAL  U   KA’ANSA’A  K’AAY,  PÁAX  YÉETEL OOK’OT  TU  NAJIL  XOOK


LE PÁAX, LE  ÓOK’OT  YÉETEL  LE K’AAYO;  SEEN  MAALO’OB  TI’AL  TU  LÁAKAL  LE  MAAKO’OBO; TUMEN KU  BEETIK KA PAAJCHAK U PEEKSIK U  WIIKALIL MAALO’OB.
TU  LÁAKAL  LELA’ KU  BEETIK  KA’  AANCHAK  KIIMAK  ÓOLAL,  CHÍICHNAKIL,  KA  TÚUKULNAKIL,  WA KA U  YE'ES  U  YAAKUNAJ.
KU BÉETIK  U  MUUK’AANTAL  U  XIIKIN,  BEY  U  TÚUKUL,  TU  YÓOLALO’OBE   LELA’    K’AABET- TI’E  MAAKO’OB O  TI’AL  KA  U  K’AAJ   ÓOLTO’OB  KA  U  YÚUBO’OB  BIX  U   JUUM,  BIX  U  SÍIT’I   YÉETEL  BIX  U  BINU  NU’UNU’UPAJAL  LE  T’AANO’OBO  TI’E  PAAXO’.
BAALE  YÁAB  JEJELAS  PAAX  YAAN:  JE  BIX,  POP,  CUMBIA’A,  DANZON,  ROCKANROLL, CHACHACHÁ, SALSA  YÉETEL  RAP,   BÁALE  MAALO’OBA  KA’  KA’ANSA’AK  RAP TI’E  MEJEN  PAALAL  TU  NAJIL  XOOKO?
TÓONE’EX  AJ-KA’ANAJONE’EXE  YA’AB  BIX  IILIK  U   KAANBALO’OB  LE  MEJEN  PAALALO’OBO,  CHEN  BAALE YAANK  ILIKE’EX U  JÁABIL  LE  MEJEN  PAALALO’OBO BEY  XAAN  KE’EN  XI’IK  U  KA’AMBALO’OBO’,  LE  BEETIKE  JE’EL  U  PAAJTAL  U  KA’ASA’A  RAP  ICHIL  U  NAJIL  LE  XOOKO,  JE’ BIX  TI N W ÁALI  YAAXE   LE  PAAXO’,  TUMEN  KU  YÁANTIK  MEJEN  PAALAL KA  U  KAÁNO’OB  U  PEEKSIK  U  WIINKALILO’OB, U  TSÓOL  U  TUUKULO’OB,  YÉETEL YÓOLAJ  U  PÁAJTAL  U  T’AANO’OB  MAALO’OB,  LE  BEETIKE  K’AABET  U  XIIXTA’AL    U  TS’ÍIBIL  LE U  K’AAYIL  LE  RAAPO’ BAALE  K’AABET  U  YIILPAJA’  BA’AX  KU  TAASIK  LE  K’AAYO’ BAALE TÓONE’EX  XAANE   JE’EL    U  PAAJTAL  KBEETIKE’EX   KA’AK  ICH MAYA   BAALE  KA’  K-BEETE’EX  YÉETEL  U JATS’UTS  TS’ÍIKBALI  WA  U  MIATSILI  U  KAAJLO’OBE,  BEYO  YÓOLAJ  U  KA’AMBALO’OB  MAALO’OB.


AJ-  KA’ANSAJ  CARLOTA.

LA  MUSICA, EL  BAILE Y  EL  CANTO,  SON IMPORTANTES PARA EL SER  HUMANO;  YA QUE PERMITEN DESARROLLAR DESTREZAS  Y  HABILIDADES  DE  COORDINACIÓN  MOTRIZ.
ESTOS  ELEMENTOS  LE  PERMITEN AL  HOMBRE   EXPRESAR  SUS  EMOCIONES,  CÓMO :  ALEGRIA,  IRA, TRISTESA  Y  AMOR.
ADEMAS DESARROLLA LA  HABILIDAD AUDITIVA Y LA  MEMORIA,  LOS  CUALES  SIRVEN AL HOMBRE  PARA  DISTINGUIR  LA  ARMONIA,  LA  MELODIA   Y   EL  RITMO  DE  LA  MUSICA
CABE RECALCAR EXISTE DIVERSIDAD DE MUSICAS, COMO: EL POP, CUMBIA, DANZON, ROCKANROLL. CHACHACHA, SALSA, EL  RAP  Y  OTROS;  AHORA  BIEN  PREGUNTAMOS QUE SI ES NECESARIO  DENTRO DEL AULA ESCOLAR  ENSEÑARLE  AL NIÑO LA MUSICA MODERNA COMO   EL  RAP?.     
COMO  DOCENTE  FRENTE  A  GRUPO , SABEMOS  QUE  LA ENSEÑANZA ES INTEGRAL YA QUE PODEMOS  DESARROLLARLE  A LOS NIÑOS LA CONSTRUCCION DE SUS APRENDIZAJES  ACORDE A SU EDAD,  ES PORESO SE LE PUEDE TOMAR COMO ESTRATEGIA LA MUSICA  DEL RAP,  ASI COMO SE HABIA DICHO ANTERIORMENTE  LOGRAN  DESARROLLAR SUS  DESTREZAS,  HABILIDADES ASI, COMO EL DESARROLLO AUDITIVO  LA MEMORIA, Y SU LENGUAJE ORAL,   PARA ELLO  ES IMPORTANTE  REVISAR LAS LETRAS DE ESTAS CANCIONES DEPENDIENDO  DEL CONTENIDO O  FORMULAR CANCIONES  TOMANDO  EN  CUENTA ACONTECIMENTO  O  SUCESOS DEL  ENTORNO DEL NIÑO PARA  LOGRAR  APRENDIZAJES  SIGNIFICATIVOS. 

     MAESTRA  CARLOTA

TAMBIEN ATRAVES DEL  RAP PODEMOS ESTIMULAR APRENDIZAJES  SIGNIFICATIVOS  EN LOS  NIÑOS, ASI  COMO NOS  DIO  A CONOCER EL CANTANTE RAPERO  PATBOY, LLEVA  SU  MUSICA  EN OTRAS  PARTES DEL  MUNDO SIN  QUE ÉL  PIERDA SUS  RAICES  COMO INDIGENA  MAYA,
UTILIZA  LA  MUSICA Y  SUS  CANTOS PARA SENTIRSE  ORGULLOSO DE SUS LOGROS.

YEETEL LE K'AAY RAP  JÉLU PAJTA  K'ÁASKU NÁAT'  LE  MEJEN PAALOLOOBO,  LE  BIX  TU  YE'ESAJ  TONEEX  LE K'AAYIL  MAAK U  K'AABA  PATBOY, KU  BISIIK  U  PAAXIIL  Y'EETEL  U  K'AAYIIL TI  TU LAKLI  U  LUUMIL YOK'OOKAAB U  PAXIIL YEETEL  U  K'AAYIL  MAYA TÁAN  TUMEN  JACH  U YAKUMAN  U  MIATSILIL  U  KUXTALI.

U  NUUK T'AAN X- CANDELARIA  TI X- CARLOTA.

 CONCLUSION

ASI  ES  MAESTRA  A TRAVES DE LA  MUSICA LOS  NIÑOS  LOGRA  DESARROLLAR APRENDIZAJES  SIGNIFICATIVOS,    HACE  QUE   SE  MOTIVEN  PARA  PARTICIPAR  EN TODA LAS  ACTIVIDADES,  YA  QUE  PERMITEN  DESARROLLAR  SUS  HABILIDADES  MOTRICES,  LENGUAJE  ORAL  Y  AUDITIVA

U  TSO'OK E  TSÍIKBALA..

JACH  BEYO J- KA'ANSAJ  LE  PÁAXO  KU  BEETIK  TI'E  MEJEN  PAALALO'OBO KA  PÁAJCHAK U  KA'AMBALO'OB  MAALO'OB BEY  XAAN  KU  BEETIK  KA  LUUK'UUK  U  SÁAJKILO'OB KA  MEYAJNAKO'OB TE'  TU'  NAJIL  XOOKO YÉETEL XAAN KA  PÁAJCHAK U  PEEKSIK  U  WIINKILILO'OB MAALO'OB  BEY  XAAN  KA  BEYCHAK  U  T'Á.AN MAALO'OB.

J-KA'ANSAJ  X-CARLOTA