JÓOP’EEL MEYAJ U TSÍIKBALI YOOSAL U MÚUCHKABIL
KU BEETA’AL TI’E KAAJO’OBO’
Máalo’ob áak’ab yaante’ex
et-ka’ansaje’ex , ta’an in
tu’uxtikte’ex le jóop’eel
meyaj ken k-beete’ex
ti’olal u tsíikbali
yóosal u múuchkabil
ku beeta’al ti’e
kaajo’obo.
Teene nikajen in
tsíikbat te’ex bix
u múuchkabil u
beeta’ u janli - kool.
Way tin kaajle
u yuumil tu’ux
keen úuchkej janli – koolo’, táanil
ba’ax ku béetike
ku bin
u yuubti’e j-meeno’
ba’ax kíin jeel u pajtal
u beetik le
janal tso’ok u k’aatchíitik ti’al
u aluxi le
koolo’ wa e k’aaxo.
Le ken áalakti
bax k’íineli, ku
maanik jumpuli’ ba’ax
keen k’aabetchakti’ je
bi’ix: íixin, bu’ul, mejen
siikil, u káaj
jai’, chamal, p’uulut,
poom, kiib, kakaw, u
xáak’il ti’al u
chaaka’ le tso’o.
Ooxp’eel k’íin u bine
ku taal
le j-meeno’ ti’al u p’iis u
yiiximali le píibo’, le k’óolo yéetel
ti’al u sakabilo’.
Le u yuumil le
naajo’ ts’ook u
maajantik le u ch’iibalo’ob,
wa le maako’ob
nats’tio’obo ti’al u
yaantal.
Junp’eel k’íin u
bine’ chen baale óokanaj
k’íini ku kajlu
much’kubao’ob le maako’obo, jun much’e taan
u k’eelko’ob u
siikli u laa’ jun much’e
taan u tsa’akob
u k’uumi, u
la jun muuch’ yuuntsilo’obe
taan u juch’ko’ob
le siikilo’ beyo’
jun páakili u tso’oko’.
Jach u k’íinile janli
– koolo,’ píik'in saas tso’ok
u k’uuchle aantajo’obo,
yéetel j-meeno’ ti’al
u kajal le
meyajo’, jun much le
koolelo’obo tu p’oo k’uumo,
u laa’ jun much’e’
taan u juch’ buulo’,
u la much’ juntsilo’ob taan
u páanko’ob u
jool le lúumo
ti’al u múukul
le píibo, le j-meeno
yéetel junp’eel yuutsile
táan u kiins ko’ob
le tso’o. ku
tso’okole’ kanp’ee wa jóop’eel
koolelo’obo ku bino’ob
juuch’, le ken suunko’obe
táanili u much’ku ba’ob
ti’al u páatal
le penkucho’ ti’al
u beetal le
piibo’ tso’olu muuk le píibo,
táanili p’oobo le
saakabo tumen katu’ul
wa óoxtu’ul koolel ti’al
y bisko’ob juch’bi,
u láa much’
ku p’aatlo’obo ti’al u
puk’ ko’ob le k’oolo’
ku tso’okolo kaatu’ul
yuumo’ob juuytik, le keen
jala’ak le píibo
le u t’uupil
le píi ku
yáalalo’ ku men
xooto’ ku tso’okole
ku baanch’intal ichil
u jai le
tso’o, leti’e ku
yáalal ti tuucho’,
ku puuk’u le
saakabo tumen kaatu’ul
wa kantu’ul koolel, le
keen ts’ook kej.
Ku jóosal le mayak’
che’o ti’al u
t’aakunsa’a tu láakal
le ba’ax ts’ooka’an
u betchajlo’, le u yuumil le najo, yéetel u paalalo'obo ku t'aabko'ob u kiibo'ob, yéetel kaan ts'iit chamal ku ts'ookole ku nats'a le j-meeno ti'al u k’uubik ti’u yuumil
le k’aaxo.
J-KA'ANSAJ CARLOTA
LE BIX TA TSIIKBATA BIS U MENTÁ' JANLIKOOL , WA JANLI U BAAK' PACHIL LE LUUM TUX KAJAK BAAL MAAX TS'AKE JANLO, BEY XAAN U MENTAÁ TE CHAN KAJ TUX KIN MEYJÓ, CHEN BALE LE KEEN LÁ TS'OK' KE U MEYJE J-MENO' YAN U JUJUP'AA' U TSEEL U NOOK TI TULAKLE MAKOOB MEYA'NAJOBO YEETEL TU LAKLI E YUMILE NAJ' TUX UCHE MEYJO, YOLA BIN MA U CH'AIK'KOOB U YIK'ALE MEJEN BARAXOBO.
LE NUUK' T'AAN A X-CANDELARIA MENTÉ
entonces me doy cuenta que algunas costumbres se asemejan a los pueblos cercanos de nunkiní, solo que la diferencia ahora no se hace el de pinchar a todo los que trabajaron y a los familiares donde se hace la comida de monte, anteriormente se hacia pero a la persona que siente dolor de brazo, de pie, pensando que es el aire de la milpa pero eso se hace de vez en cuando, entonces nos damos cuenta como son otras costumbres, que todo esto es importante platicarle a los niños que van a la escuela para que ellos tengan nociones de las cosas importantes de cada comunidad y no olvidarse de ello.
beejlae t'aan in wíilik tuune yáan baax beyu beetal ti'e kajo'ob natso'ob te tu kaajli le nunk'ini'o cheen junp'íit u jeelani, tumen bejlae way tin kajle matu juup' le ma'ako'obo tu'ux ku beetal le janli - koolo, káache' ku beetal baale chen ti'e ma'ako'ob ku yuubko'ob u k'iiman u k'aabo'ob wa yooko'ob, baale ku tukliko'obe u yíik'al le k'aaxo, le beetke táan k tsa'ke'ex tu óol bukaj miatsil yáan ti jun p'éel kaj, tu láakal laaj k'aabet u yoojelta' beyo ka' páajtak u tsiikbatal ti tu láakal le mejen palalo'obo ku bino'ob tu naji xook beyo ti'al ka áasak u naato'obe yaakach miatsil k'abet u k'aaj óotko'ob yóolal ma u tubsaa.
J-KA'ANSAJ CARLOTA
LE BIX TA TSIIKBATA BIS U MENTÁ' JANLIKOOL , WA JANLI U BAAK' PACHIL LE LUUM TUX KAJAK BAAL MAAX TS'AKE JANLO, BEY XAAN U MENTAÁ TE CHAN KAJ TUX KIN MEYJÓ, CHEN BALE LE KEEN LÁ TS'OK' KE U MEYJE J-MENO' YAN U JUJUP'AA' U TSEEL U NOOK TI TULAKLE MAKOOB MEYA'NAJOBO YEETEL TU LAKLI E YUMILE NAJ' TUX UCHE MEYJO, YOLA BIN MA U CH'AIK'KOOB U YIK'ALE MEJEN BARAXOBO.
LE NUUK' T'AAN A X-CANDELARIA MENTÉ
entonces me doy cuenta que algunas costumbres se asemejan a los pueblos cercanos de nunkiní, solo que la diferencia ahora no se hace el de pinchar a todo los que trabajaron y a los familiares donde se hace la comida de monte, anteriormente se hacia pero a la persona que siente dolor de brazo, de pie, pensando que es el aire de la milpa pero eso se hace de vez en cuando, entonces nos damos cuenta como son otras costumbres, que todo esto es importante platicarle a los niños que van a la escuela para que ellos tengan nociones de las cosas importantes de cada comunidad y no olvidarse de ello.
beejlae t'aan in wíilik tuune yáan baax beyu beetal ti'e kajo'ob natso'ob te tu kaajli le nunk'ini'o cheen junp'íit u jeelani, tumen bejlae way tin kajle matu juup' le ma'ako'obo tu'ux ku beetal le janli - koolo, káache' ku beetal baale chen ti'e ma'ako'ob ku yuubko'ob u k'iiman u k'aabo'ob wa yooko'ob, baale ku tukliko'obe u yíik'al le k'aaxo, le beetke táan k tsa'ke'ex tu óol bukaj miatsil yáan ti jun p'éel kaj, tu láakal laaj k'aabet u yoojelta' beyo ka' páajtak u tsiikbatal ti tu láakal le mejen palalo'obo ku bino'ob tu naji xook beyo ti'al ka áasak u naato'obe yaakach miatsil k'abet u k'aaj óotko'ob yóolal ma u tubsaa.
0 comentarios:
Publicar un comentario