jueves, 28 de mayo de 2015

JÓOP’EEL  MEYAJ U  TSÍIKBALI  YOOSAL  U  MÚUCHKABIL  KU BEETA’AL  TI’E  KAAJO’OBO’

Máalo’ob  áak’ab   yaante’ex  et-ka’ansaje’ex ,  ta’an  in  tu’uxtikte’ex   le  jóop’eel  meyaj  ken  k-beete’ex  ti’olal  u  tsíikbali  yóosal  u  múuchkabil  ku  beeta’al  ti’e  kaajo’obo.
Teene  nikajen  in  tsíikbat  te’ex  bix  u  múuchkabil  u  beeta’ u janli  -  kool.
Way   tin  kaajle  u  yuumil  tu’ux  keen  úuchkej  janli – koolo’,  táanil  ba’ax   ku  béetike   ku  bin  u  yuubti’e  j-meeno’   ba’ax  kíin jeel  u  pajtal  u  beetik  le  janal  tso’ok  u k’aatchíitik  ti’al  u  aluxi  le  koolo’ wa e  k’aaxo.
Le ken áalakti  bax  k’íineli,  ku  maanik  jumpuli’  ba’ax  keen  k’aabetchakti’  je  bi’ix: íixin,  bu’ul,  mejen  siikil,  u  káaj  jai’,  chamal,  p’uulut,  poom,  kiib,  kakaw, u  xáak’il  ti’al  u  chaaka’  le  tso’o.
Ooxp’eel  k’íin  u  bine ku  taal  le j-meeno’  ti’al  u  p’iis  u  yiiximali  le píibo’, le  k’óolo yéetel  ti’al  u  sakabilo’.
Le u  yuumil  le  naajo’  ts’ook  u  maajantik le  u  ch’iibalo’ob,  wa  le  maako’ob  nats’tio’obo  ti’al  u  yaantal.
Junp’eel  k’íin  u  bine’ chen baale  óokanaj k’íini  ku  kajlu  much’kubao’ob  le  maako’obo, jun much’e  taan  u  k’eelko’ob  u  siikli u  laa’  jun much’e  taan  u  tsa’akob  u  k’uumi,  u  la  jun muuch’  yuuntsilo’obe  taan  u  juch’ko’ob  le  siikilo’  beyo’    jun páakili  u  tso’oko’.
Jach u  k’íinile janli – koolo,’ píik'in  saas  tso’ok  u  k’uuchle  aantajo’obo,  yéetel  j-meeno’  ti’al  u  kajal  le  meyajo’,   jun much  le  koolelo’obo  tu  p’oo k’uumo,  u  laa’  jun much’e’  taan  u  juch’ buulo’,  u  la  much’ juntsilo’ob  taan  u  páanko’ob  u  jool  le  lúumo  ti’al  u  múukul  le  píibo, le  j-meeno  yéetel  junp’eel  yuutsile  táan  u  kiins ko’ob  le  tso’o.  ku  tso’okole’  kanp’ee  wa jóop’eel  koolelo’obo  ku  bino’ob  juuch’, le  ken  suunko’obe  táanili  u  much’ku ba’ob  ti’al  u  páatal  le  penkucho’  ti’al  u  beetal  le  piibo’ tso’olu  muuk le  píibo,  táanili  p’oobo  le  saakabo  tumen  katu’ul  wa  óoxtu’ul  koolel ti’al  y  bisko’ob  juch’bi,  u  láa  much’  ku  p’aatlo’obo  ti’al u  puk’ ko’ob  le  k’oolo’  ku  tso’okolo  kaatu’ul  yuumo’ob   juuytik,  le keen  jala’ak  le  píibo  le  u  t’uupil  le  píi  ku  yáalalo’  ku  men  xooto’  ku  tso’okole  ku  baanch’intal  ichil  u  jai  le  tso’o,  leti’e  ku  yáalal  ti  tuucho’,  ku  puuk’u  le  saakabo  tumen  kaatu’ul  wa  kantu’ul  koolel, le  keen  ts’ook  kej.  Ku  jóosal  le mayak’  che’o  ti’al  u  t’aakunsa’a  tu  láakal  le  ba’ax  ts’ooka’an  u  betchajlo’, le u yuumil le najo, yéetel u paalalo'obo ku t'aabko'ob u kiibo'ob, yéetel kaan ts'iit chamal ku ts'ookole ku nats'a  le  j-meeno ti'al u   k’uubik  ti’u  yuumil  le  k’aaxo.

J-KA'ANSAJ   CARLOTA


LE  BIX  TA TSIIKBATA BIS  U  MENTÁ'   JANLIKOOL , WA  JANLI  U BAAK' PACHIL LE LUUM  TUX  KAJAK BAAL MAAX TS'AKE  JANLO, BEY XAAN U MENTAÁ TE CHAN  KAJ  TUX  KIN MEYJÓ,  CHEN BALE LE KEEN  LÁ TS'OK' KE  U  MEYJE   J-MENO' YAN U  JUJUP'AA'  U TSEEL  U  NOOK  TI  TULAKLE  MAKOOB MEYA'NAJOBO  YEETEL  TU LAKLI E  YUMILE NAJ'  TUX UCHE  MEYJO,  YOLA  BIN  MA  U CH'AIK'KOOB U YIK'ALE  MEJEN BARAXOBO.

LE NUUK' T'AAN A X-CANDELARIA MENTÉ

entonces me doy cuenta que algunas costumbres se asemejan a los pueblos cercanos de nunkiní, solo que la diferencia  ahora no se hace el de pinchar a todo los que trabajaron y a los familiares donde se hace la comida de monte,  anteriormente se hacia pero  a la persona que siente  dolor de brazo, de pie, pensando que es el aire de la milpa pero eso se hace de vez en cuando, entonces nos damos cuenta como son otras costumbres,  que todo esto es importante platicarle a los niños  que van a la escuela para que ellos tengan nociones de las cosas importantes de cada comunidad y no olvidarse de ello.

beejlae t'aan in  wíilik tuune yáan  baax  beyu beetal ti'e  kajo'ob  natso'ob te tu kaajli  le  nunk'ini'o cheen  junp'íit  u  jeelani,  tumen bejlae  way  tin  kajle  matu  juup' le  ma'ako'obo tu'ux  ku  beetal  le  janli -  koolo,  káache'  ku  beetal  baale chen ti'e  ma'ako'ob  ku  yuubko'ob  u  k'iiman  u  k'aabo'ob  wa  yooko'ob,  baale ku  tukliko'obe  u  yíik'al  le  k'aaxo,  le  beetke  táan k tsa'ke'ex  tu óol bukaj miatsil yáan ti  jun p'éel  kaj,  tu  láakal laaj  k'aabet  u  yoojelta'  beyo  ka'  páajtak  u  tsiikbatal  ti  tu  láakal  le  mejen palalo'obo ku  bino'ob  tu  naji xook  beyo  ti'al ka  áasak  u  naato'obe  yaakach  miatsil  k'abet  u k'aaj óotko'ob yóolal  ma u  tubsaa.


0 comentarios:

Publicar un comentario