U MÚUCH’K’ABIL KU BEETAL TI’E KAAJO’OBO
SESION 5
LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA.
Las personas antiguas se llevaban bien por eso se
organizaban en grupo para trabajar, intercambiar productos, celebrar
tradiciones como; los gremios, rezos y
corridas de toros con el fin de vivir con una diversión sana.
Nuestros antepasados pensaban que era bueno
llevarse bien como hermanos, amigos y con otras personas, por ello se juntaban
para organizar festividades por ejemplo: los gremios.
Es una tradición de mi pueblo que se realiza para
celebrar al SANTO CRISTO DE LA MISERICORDIA. Cuando inicio no se hacían muchos
solo 9 gremios, mismos que salían en cada capilla o barrio como se le conocía;
duraba 3 días. El primer día se llamaba kanan ki’, porque se reunían los
grandes o comité para esperar que lleguen las personas que aportaban su cooperación
de dinero o llevar lo que tenían como: maíz o frijol y es lo que preparaban
para comer; como también ese mismo día se amarraba un estandarte y se prendía
una veladora como señal de que ahí saldrá el gremio. Al segundo día llevan las
banderolas, estandartes y flores de será a la iglesia para entregárselo al santo
como signo de fe, las mujeres vestían huipil y llevaban el gremio con música de
jarana, después se hace el rosario, luego cuando anochezca en la capilla donde salió se hace el baile con
jarana; a los socios o personas que cooperaron se les da licor arceo, anís mono
o vino jerez. El tercer día se hace la misa, regresa el gremio a la capilla y se regala
atole nuevo así termina.
Al pasar el tiempo se fueron uniendo otros grupos como
artesanos, campesinos y otros, así fueron aumentando, por eso ahora se organiza
así: se reúnen, deciden entre el grupo quien le gusta que salga en su casa y
esa persona se hará cargo de prestar su casa, para que el primer día que es el kanan ki’ se
preparan tamales y atole para las mañanitas. El segundo día llevan el gremio,
hacen el rosario, la misa y luego queman toritos; matan cochino y pavos que sirven para repartirle a la gente
que coopera y la cochinita con horchata se le da a la gente que acompaña de
regreso al gremio el tercer día, también
hacen baile si el dueño de casa lo desea es quien coopera o de lo contrario el
grupo lo hará. Al siguiente día se juntan para acordar donde va ser el próximo año
y para ver cuando se gastó y cuanto quedo.
Así cooperan, conviven y conservan sus tradiciones
pues empezaron a hacerlo, porque pensaron que era bueno llevarse con otras
personas para no pelearse y vivir con agrado; cosa que en la actualidad no
sucede, ya que algunos prefieren otras culturas
que la propia, por ello hay que enseñarles a las nuevas generaciones lo
bonito de nuestras tradiciones para que no se olvide y se siga conservando, por eso es importante enseñarlo en la escuela.
JO’OP’ÉEL JATS MEYAJ YÓOLAL U MÚUCHKABIL KU BEETA’AL
TI’E KAAJO’OBO’
Le úuchben máako’ob
ku biisikuba’ob ma’alo’ob leten tu múuch’uba’ob ti’al meyaj, u k’eexo’ob ba’alo’ob
ti’al u yaantikuba’ob, ku k’iinbesko’ob u miatsilo’ob je’el bix: gremio, payal
chi’ yéetel pay wakax; ti’al beyo’ u kuxtalo’ob yéetel toj óolal.
Le j-ch’i’ibalo’ob
tu tuuklo’ob ma’alo’ob u biiskuba’ob yéetel je’ máaxake’ u láak’tsilo’ob, wa u
la’ máako’ob ti’al beyo’ u múuch’ku’uba’ob u k’iinbeso’ob u miatsilo’ob je’el
bix u cha’anil in kaajal u k’aaba: gremios.
Lela’ u miatsil in
kaajal ku beetal ti’al u k’iinbesaj yuum ku’ u k’aaba SANTO CRISTO DE LA
MISERICORDIA. Le ka kaaje’ ma’ tu beetal ya’abi’ chen bolon u p’éele, ti’ ku
múuch’iku’uba’ob ti’ u chan najil ku’, ku xaanta ooxp’éel k’iin. Le yáax k’iino
ku ya’ala ti’ kanan ki’ tumen le u noj chilo’ob yaan u pa’atko u k’uchul le u
la’ láatsilo’ob, wa je’ máaxake’ u ts’aa taak’in, wa u biis buul, wa ixi’im ti’al
u beetal janal; beyxan ti’ le k’iina ku k’aaxal jun xéet’ nook’ ti’ junp’éel
che’ yéetel ku t’aabal ki’ ti’al u yilaj tu’ux keen jóok’ol le cha’anila. Tu ka’ap’éel
k’iine ku biisaj le xéet’ nook’o’ yéetel le lool ki’bo’o’ tu kuuchil yuum k’u
ti’al u k’uubo’ ti’ le’ kichkelem yuumo’; le x- ch’upo’obo ku ts’aayko’ u
yipilo’ob ti’al u biiso’ yéetel u paaxil jarana, ku ts’o’okole ku beetal u
payal chi’i’ leken ak’ajchajak ku
beetal u óok’otal jarana, ku síibil xaan u k’ajil
ja’ arceo, anis mono yéetel vino jerez beyxan ku beetal túumben sa’ ti’al síibi
keen suunak le cha’anila tu ts’o’ok k’iino.
Tu ooxp’éel k’iine
ku beetal u t’aanil tumen yuum k’iin ku ts’o’ole ku suut ti’e’ u chan najil
yuum k’u bey ku ts’o’okol.
Le ka maanchaj k’iine yaanchaj u la’ máako’ob tu múuch’uba’ob
ti’al u seen yaantal cha’anil leten belae’ ku beetal jela’an: ku múuch’uku’uba’ob
ti’al u jeets’ taanta ma’ax u k’aat u k’aam tu yotoch beyo’ leti’ keen u majant u najil ti’al
u jóok’ol le cha’anila, ti’al le yáax k’iino ku betal le kanan ki’ ku kaajal u
meyajil tumen ku beetal tobil waaj yéetel u ja’asil beyxan túumben sa’, lelo’
ku t’ooxol ti’al keen binko’ob paax tu jo’onal u kuuchil yuum k’u. Le Ka’ap’éel
k’iino ku biisaj le cha’anila tu kuuchil yuum k’u , ku ts’o’ole ku beetal u
payal chi’i’, ku tóokal wakax k’aak’, beyxan ku beetal u janali muukli k’eek’een,
tso’ ti’al le máaxo tu tsa’aajo taak’in ku t’ooxoti’o’; le k’eek’eeno yéetel le
u ch’u’ujukil ja’, ku ts’aabati’ob ti’ le ma’ax ku biino’ob yéetel le cha’anila.
Tu ooxp’éel k’iina beyxan ku beetal u óok’oti’ lela’ u ts’aayk le u yuumi le
najo’, wa le jun múuch’ máako’ob keen u jeets’ tanto bey ku ts’o’okol le
miatsila’ chen ba’ale tu la’ k’iino ku múuch’ukuba’ob ti’al u yojelto’ baju’ux
xuupi, baju’ux p’aati yéetel tu’ux keen jóok’ol tu la’ ja’abil.
Beyo’ ku múuch’ukuba’ob
ti’al u ts’aayko’ob le ba’ax yaanti’ob, beyxan ku kaanantko’ob u miatsilo’ob bey kaajik u
beetal le cha’anilo’ob tumen tu tuuklo’ob ma’alo’ob u biiskuba’ob yéetel je’
máaxake ti’al ma’ u ba’atelo’ob beyxan ti’al u yaantal ki’imak óolil; chen ba’ale belae’ ma’ ti’u’
uchul beyo’ tumen yaan máaxe u k’aat u beet u la’ miatsilo’ob taan u k’aj
óoltik beyo’ ku p’aatik paachil u ti’al, leten yaan kaansik ti’ le’ paalalo’ob
ku líik’ilo’ob u jats’utsil le k-miatsilo’ob ti’al beyo’ ma’ u tu’ubsal yéetel u kaanantiko’; leten k’a’ana’an
kaansik tu kuuchil xook.
IN K’AABAE X-FELIPA
LE TSIIKBA KA MENTIKA X-A' KANSAJ FELIPA, BEY XAAN U MENTAA TIN KAJAL
SANTA CRUZ EX-HDA, CHEN BALE CHEN KOOLELOOB MENTIIK TUMEN KU K'IINBESAÁ KO'OLEBIN MARIA TIA MAYO.
BAAX TSOOKU SAATLE LE U SIBIL U SAKABI K'EEYEN, YEETEL U SAÍ AAK' NAAL,
BELAÉ CHUJUK JA' MENTAAN TI BOTELLA KU SIBIL.
BIXA WALIKO TANU SAATA TU LAK'LE UUCHBEN MIATSILOOBO TI TU LAKLE MEJEN CAJTALILOOBO, K'AABET K'AASKEEX YEETEL L E MEJEN PAALALOOBO.
MAS NUKTA T'AANA X-CANDELARIA UICAB
TS'O'OK T'AAN YÓOLAL MÚUCH'KABIL
Tu laakal kaaje le máako'obo ku múuch'kuba'ob ti'al u k'iinbeso jejeláas cha'anilo', leten k'aabet le múuch´k'aabil ti'al u séetal le meyajo' beyxan beyo' ku beetal tu laakal ba'ax yéetel ki'imak óol, tumen tu laaklo'ob ku k'uchulo'ob ti' junp'éel jeets t'aan.
le cha'anilo'ob ku beetalo'ob ma'alo'ob tumen beyo' ku tsikbalo'ob yéetel ku biiskuba'ob, leten ti'e najil xooko k'aabet kaansik máasewal mejen paala u meyajo' beyo' ti'al u kaajal u yilik ba'axten naj u múuch'uku'uba'ob yéetel u la' ch'i'ibali, ti'al u k'iinbesaj u miatsilo'ob beyxan beyo' ma' tuun tu'ubsal.
IN K'AABAE' X-FELIPA
LE TSIIKBA KA MENTIKA X-A' KANSAJ FELIPA, BEY XAAN U MENTAA TIN KAJAL
SANTA CRUZ EX-HDA, CHEN BALE CHEN KOOLELOOB MENTIIK TUMEN KU K'IINBESAÁ KO'OLEBIN MARIA TIA MAYO.
BAAX TSOOKU SAATLE LE U SIBIL U SAKABI K'EEYEN, YEETEL U SAÍ AAK' NAAL,
BELAÉ CHUJUK JA' MENTAAN TI BOTELLA KU SIBIL.
BIXA WALIKO TANU SAATA TU LAK'LE UUCHBEN MIATSILOOBO TI TU LAKLE MEJEN CAJTALILOOBO, K'AABET K'AASKEEX YEETEL L E MEJEN PAALALOOBO.
MAS NUKTA T'AANA X-CANDELARIA UICAB
TS'O'OK T'AAN YÓOLAL MÚUCH'KABIL
Tu laakal kaaje le máako'obo ku múuch'kuba'ob ti'al u k'iinbeso jejeláas cha'anilo', leten k'aabet le múuch´k'aabil ti'al u séetal le meyajo' beyxan beyo' ku beetal tu laakal ba'ax yéetel ki'imak óol, tumen tu laaklo'ob ku k'uchulo'ob ti' junp'éel jeets t'aan.
le cha'anilo'ob ku beetalo'ob ma'alo'ob tumen beyo' ku tsikbalo'ob yéetel ku biiskuba'ob, leten ti'e najil xooko k'aabet kaansik máasewal mejen paala u meyajo' beyo' ti'al u kaajal u yilik ba'axten naj u múuch'uku'uba'ob yéetel u la' ch'i'ibali, ti'al u k'iinbesaj u miatsilo'ob beyxan beyo' ma' tuun tu'ubsal.
IN K'AABAE' X-FELIPA
0 comentarios:
Publicar un comentario