JÓOP'ÉEL MEYAJ
MUCH’KABIL
KU BETA’AL TI LE KAAJO’OBO
Yaan
kajtalilo’ob, je’ bix Hecelchakan tu’ux
ku muuch’kintikuba’ob le máako’obo u ti’al
u betiko’ob jejelaas meyajo’,
lela jach jatsuts tumen ku yuuchul múul meyaji. Junp’éel e’esajil jach je’ u
beytatal in tsikbaltikte’exe leti’e ku ya’alal u t’oox pool k’eek’en’, le
meyaja, ku beta’al tuux yaan novenao wa gremyo’ob u ti’al u kaxanta’al u yantal
taak’iin u ti’al u yuuchul le k’iinbesajo’ , bey tuuno’ u yuumil
le naj tu’ux ken uuchuk le
k’iinbesajo’ yéetel u laak’ jaats
máako’ob ku bino’ob patronil ti le meyaj ken u múul beto’obo, ku
ch’at’aantiko’ob u maanko’ob juntul chan k’eek’en ti’al tséentbil, lela le ken
nojochajake le máak ken tséntiko’ yaan u k’ubik ti’ u yuumil le nal tu’ux ken
ken uuchuk le k’iinbesajo’, bey tuuno
ken k’uchuk u k’iinil u kiinsale tu laakal le máako’ob ku betiko’ob u
patronilo’obo yaan u bino’on áantaj u ti’al u kiinsa’al le k’eek’eno’, u
bak’elo ku t’o’xol ti tu laakal u patrono’obo keet kun t’o’xol , jun kóots
tsaats yéetel bak’ ti tu láakal, chen baale yaan u bo’olchajal , lela’ ti’al u
yaantal taak’iin u ti’al u yuuchul le k’iinbesajo’, bey tuuno’ u ti’al le
meyajo’ ka wu’uyik bix u t’oxko’ob le meyajo, tan u tsikbalo’ob, bey xan le
ko’olelo’ob ku bino’ob áantajo’ yaan xaan u tsikbalo’ob yéetel u múul meyajo’ob,
jach ku meyajo’ob yéetel utsóolal.
U ti’al u ts’o’okol le meyajo’ u
yuumil le najo’ ku ya’alik beya’,
máake’ex, ts’ok le meyajo’, yeetel ya’abach ki’imakóolal, ku yaik banjux le taak’iin p’at ts’okole k’iinbesajo’’, lela’ u tiál maanik u láak’ mejen
k’ek’eno’ob tséentbil, ¿ba’ax ka wa’alike’exi?, yaan túun u nuukta’al tumen u
láak’ jaats’obo wa ma’alo’ob wa ma’, wa’ ba’ax je’e u páajtal ubeetiko’ob
yéetel le taak’iino, le ken ts’o’kok u tsikbalo’obe ku bino’ob tu taanajo’ob.
FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA
Hay
pueblos, como Hecelchakán donde se reúne u organiza la gente para trabajar en
grupo, se hacen diferentes tipos de organización o reunión, es muy bonito
porque se reúne la gente a trabajar, uno de ellos es la llamada repartición de la cabeza de cochino,
este tipo de trabajo se hace donde hay novenas o gremios, esto se hace con el
objetivo de juntar dinero, para la fiesta, entonces el dueño de la casa donde
va a ser la fiesta y todos los que van a participar en ella, toman acuerdos de
comprar un cochinito para criar, cuando este grande el cochino, el que lo crio se lo entrega al dueño de la casa donde se va a hacer el gremio, entonces
cuando llegue el día en que van a hacer ese festejo todos los socios deben de
ir a ayudar a matar al cochino o puerco,
la carne se reparte entre todos,
se les da revuelto grasa con carne, pero esta carne lo tienen que pagar para
que haya dinero para el gremio. A la hora del trabajo se escucha como comparte
el trabajo y la platica, al igual que las mujeres, todos trabajan muy
contentos.
Para
terminar el trabajo el dueño de la casa dice: señores hemos terminado el
trabajo, muy contentos, esta es la cantidad de dinero que se junto y quedó después
del festejo yo propongo que con esto se compre otro cochinito para criar, qué
dicen? entonces le deben contestar por los otros participantes si están o no de
acuerdo, o que podrían hacer con el dinero, de esta manera toman acuerdos y
termina la reunión.
In k'aaba'e x-Elia
ts'iikbal yo'olaj u meyaj aj-ka'ansaj x-Elia.
in tukultike jach máalo'ob yéetel jats'uts' le ba'ax ta ts'íikbató tumen ku t'aaninti' yo'olaj bix u meyajo'ob jun múuch máako'ob ken jeets'ek u t'aano'ob, beyó mina'an u ba'tei, yéetel e meyajó jach máalo'ob u jo'k'o, beyxan k'aabet ka'ansikti'e mejen páalalo'obo ken xiiko'ob báaxal, wa nikajo'ob u beeto'ob jump'éel ba'le ka' u ts'íikbato'ob, beyó ku bin u kanko'ob bix u meyaj jun múuch máako'ob yo'olaj ma' u yuuchul u ba'tei yéetel tulaka ken jook'ok ma'alo'obi.
IN KA'ABA'E X-SONIA.
Comentario sobre el trabajo de la maestra Elia.
Después de haber leido el trabajo considero que es muy bonito por que habla acerca de la organización que existe en las comunidades y entre un grupo de personas que toman acuerdos entre si para no pelear o discutir y de esa manera el trabajo sale bien. Considero igual que nosotros como maestros debemos enseñarle a los niños desde ahora al jugar o hacer algo que tomen acuerdos o lo platiquen para que aprendan a trabajar en grupo y no terminen peleando y asi todo sale mejor.
MI NOMBRE ES SONIA.
IN K'AABAE X- CANDELARIA. MAX NUKTIK LE TS'IIK'BALA.
LE TS'IIKBA TA MENTAJÓ X- KANSA ELIA, YAN JUNP'EEL CHAN XO'OT' IN WOJEL TU BINETA, LE TIALU TOOX LE U BAK'ELE K'EK'ENO TU LAAKLE MAKOOB YUMILOBE K'IINBESAJO KU BINOOB ANTA KINSE K'EENÓ TIALU T'OOXLE BAK'Ó YAN U TOCAR TI'OOB U CHAN T'OOCH,
LE T'OOCHO TU LAK'LE BAAK KU JOSAÁ TI E K'EK'ENÓ, LE MAX MÁ TU BIN ANTAJÉ CHEN BAAK',OÓT' YEETEL TSATS KU TOCARTIOOB.
MAESTRA ELIA DE LA REPARTICION DE CABEZA DE COCHINO QUE ESTA COMENTANDO, A COMO E VISTO Y PARTICIPADO EN ESTA ACTIVIDAD LE FALTO UNA PARTE A COMO SE ORGANIZA EN OTROS LUGARES.
DESPUES DE ALINEAR EL COCHINO SE DIVIDE EN DOS PARTES, CARNE Y HUESO; TODOS LOS QUE PARTICIPARON EN LA MATANZA LES TOCA PARTE DEL HUESO Y LOS QUE NO, SOLO LES TOCA LA CARNE CON TODO EL CUERO Y GRASA.
Ts'ok t'aan
In k'aaba'e x-Elia
ts'iikbal yo'olaj u meyaj aj-ka'ansaj x-Elia.
in tukultike jach máalo'ob yéetel jats'uts' le ba'ax ta ts'íikbató tumen ku t'aaninti' yo'olaj bix u meyajo'ob jun múuch máako'ob ken jeets'ek u t'aano'ob, beyó mina'an u ba'tei, yéetel e meyajó jach máalo'ob u jo'k'o, beyxan k'aabet ka'ansikti'e mejen páalalo'obo ken xiiko'ob báaxal, wa nikajo'ob u beeto'ob jump'éel ba'le ka' u ts'íikbato'ob, beyó ku bin u kanko'ob bix u meyaj jun múuch máako'ob yo'olaj ma' u yuuchul u ba'tei yéetel tulaka ken jook'ok ma'alo'obi.
IN KA'ABA'E X-SONIA.
Comentario sobre el trabajo de la maestra Elia.
Después de haber leido el trabajo considero que es muy bonito por que habla acerca de la organización que existe en las comunidades y entre un grupo de personas que toman acuerdos entre si para no pelear o discutir y de esa manera el trabajo sale bien. Considero igual que nosotros como maestros debemos enseñarle a los niños desde ahora al jugar o hacer algo que tomen acuerdos o lo platiquen para que aprendan a trabajar en grupo y no terminen peleando y asi todo sale mejor.
MI NOMBRE ES SONIA.
IN K'AABAE X- CANDELARIA. MAX NUKTIK LE TS'IIK'BALA.
LE TS'IIKBA TA MENTAJÓ X- KANSA ELIA, YAN JUNP'EEL CHAN XO'OT' IN WOJEL TU BINETA, LE TIALU TOOX LE U BAK'ELE K'EK'ENO TU LAAKLE MAKOOB YUMILOBE K'IINBESAJO KU BINOOB ANTA KINSE K'EENÓ TIALU T'OOXLE BAK'Ó YAN U TOCAR TI'OOB U CHAN T'OOCH,
LE T'OOCHO TU LAK'LE BAAK KU JOSAÁ TI E K'EK'ENÓ, LE MAX MÁ TU BIN ANTAJÉ CHEN BAAK',OÓT' YEETEL TSATS KU TOCARTIOOB.
MAESTRA ELIA DE LA REPARTICION DE CABEZA DE COCHINO QUE ESTA COMENTANDO, A COMO E VISTO Y PARTICIPADO EN ESTA ACTIVIDAD LE FALTO UNA PARTE A COMO SE ORGANIZA EN OTROS LUGARES.
DESPUES DE ALINEAR EL COCHINO SE DIVIDE EN DOS PARTES, CARNE Y HUESO; TODOS LOS QUE PARTICIPARON EN LA MATANZA LES TOCA PARTE DEL HUESO Y LOS QUE NO, SOLO LES TOCA LA CARNE CON TODO EL CUERO Y GRASA.
Ts'ok t'aan
Tene kin tukultike tu lakal le múuch’kabil ku beetaj ti le kaajo’obo jach
jats’utso’ob tumen ti tu laklo’obe ku
kaxtaj le múulkuxtal, tumen u tuukulo’obe ma’alo’ob ku biskuba’ob yéetel
je’ máaxake ma’ tu bateilo’ob beyxan
ti’al u yaantati’ob ki’imak óolil; chen ba’ale bejlae’ táan u jelpajal u tuukul le máako’ob ti le kaajo’obo, tumen táan u bin u tu’bsko’ob u tuukul u ch’iibalo’ob, letene yaan
ka’ansik ti’ le’ paalalo’ob ku líik’ilo’ob
u jats’utsil le k-miatsilo’ob ti’al
beyo’ ma’ u tu’ubsal yéetel u kaanantiko’ob. Tu lakal le ka’ansaj xooko’obo
k’a’ana’an u ka’ansiko’ob tu kuuchil xook.
In k'aabae' x-Ela
In k'aabae' x-Ela
Yo pienso que todas las organizaciones de los pueblos son muy bonitos, porque todos buscan la convivencia, para vivir mejor, todos se llevan con todos, no discuten, todos están contentos, ahora esta cambiando la forma de pensar de la gente de los pueblos, están olvidando la forma de pensar de sus antepasados, por eso debemos enseñarle a los niños que están creciendo lo bonito de nuestra cultura, para que no lo olviden y lo cuiden. todos los maestros deben enseñarlo en su escuela.
Mi nombre es Elia
Mi nombre es Elia
0 comentarios:
Publicar un comentario