DECIMO TEMA. LA IMPORTANCIA DE LA NARRACION EN LENGUA MAYA EN EL
SALÓN DE CLASES.
La narración en el salón de
clases es una herramienta de trabajo que podemos utilizar para favorecer en los
niños el lenguaje oral, el lenguaje escrito, el pensamiento y la creatividad.
A través de la narración Don
Domingo Dzul Poot dá a conocer las historias que contaban nuesros antepasados
que ahora forman parte de nuestra cultura, esta narraciones las podemos emplear
con los niños y padres de familia de tal manera que ellos participen en la
difusión oral de estos hermosos escritos.
A continuación leeremos un
párrafo sobre un escrito del Sr. Domingo Dzul, que lleva por nombre:
“ LA PERSONA QUE ESTUVO FELIZ
TRES VECES “
Habiá una vez una persona que se
creía mucho prque siempre estaba feliz, por eso se llamaba “ felicidad”, .
Estaba parado en la orilla de un
camino, cuando vió que se asome, con los dientes pelados como si sonriera, tenia todo la piel
desprendida, sus ojos parecián haberselos sacados, se espantó cuando lo miró..
Cuando llegó junto a está persona
que se veía feliz, y “ felicidad “ le preguntó
cómo se llama? Y le contestó me llamó “ la muerte”, pero hay personas
que me dicen “ siliskisiaka’” pero mi verdadero nombre es la muerte…..
Este es sólo un pequeño fragmento
de la narración de Don Domingo Dzul..
LAJUN P’ÉEL JAATS XOOK: “ U K’AABEETIL TSÍIKBAALIL,
XOOKIL ICHIL MAAYA T’AAN
TI U NAJIL XOOK.”
Le ts’íikbalil ti’ u najil xóoko
je’el u páajtal ch’aintik u ti’al meyaj yéetel le mejen páalalo’obo, u ti’al
kanko’ob t’aan máalo’ob, u ti’al u kanko’ob ts’íib, u ti’al u to’op lu tukulo’ob yéetel u ti’al u
beetiko’ob túumben ba’alo’ob.
Ti’e ts’íikbalo’ob ku beetik yuum
Domingo Dzul Poot, ku ts’íik ooljetbí
tulaka ba’ax ku tsiikbatik uchben
máako’ob ichil miatsil, tulaka le ts’íikkalo’oba je’el u k’aabetchajto’oné ti’al meyaj yéetel
le mejen páalalo’obo, beyxan yéetel tata ts’íilo’ob ka’ paajchak u yantiko’on yéetel le meyaj yéetel le mejen
páalalo’obo.
Beejlae nikajo’on xooké un xoot
ts’íikbal ku beetik yuum Domingo dzul , U k’aaba’e :
“LA MAAK OOXTEN KI’MAAK U YOOLÉ “
Yaan juúntul máak jach noj ba’al u yu’bikuba túumen maants
ki’maak u yool. Lebeetiké u k’aaba’é “
Aj ki’imak ‘oolal “.
Chen wa’akbalé ti’ jump’éel tu’uk
bejé , kaj bin tu yilaj u tiipi’ júuntul máaké ninich u koj, bey bin tu
ch’eejé. Ts’íilpaja’an tulakaal u
yoot’eel ti’ u wiinkilil. U neek’
yicho’obe bey k’ooy pajantako’obé. Jaak’
u yool kaaj tu yilaj.
Le ka’ k’uuch tu yiknal le máak
ki’máak u yool’e ka’ bin k’aatatik bix
u k’aaba túumen aj ki’mal oolal, ka’ bin tu nuuktajti’: in k’aaba’e kiimil
ba’le , yaan maaxe u ts’aama in k’aaba’
“silikisiaka”, ba’le u jach jajil in k’aaba’e “ kiimil “.
Le ts’íibal chen jun xoot u ts’íikba yuum Domingo Dzul Poot.
IN K'AABAE X-SONIA MEDINA CUEVAS
LE CONTESTA CANDELARIA UICAB.
LAS NARRACIONES DE CUENTOS, LEYENDAS,HISTORIAS, SON ELEMENTOS QUE CONSTANTEMENTE UTILIZAMOS EN NUESTRO QUEHACER DOCENTE, ATRAVES DE ESTO ESTIMULAMOS EN LOS NIÑOS SU GUSTO POR LA LECTURA Y SU LENGUAJE.
CON JUSTA RAZON DEBEMOS UTILIZAR EL TRABAJO DEL NARRADOR DE CUENTOS MAYA DON DOMINGO DZUL YA QUE CON ESTO FORTALECEMOS NO SOLO EL LENGUAJE ORAL DE LOS NIÑOS SINO RESCATAMOS PARTE DE NUESTRA CULTURA MAYA.
U NUUK' T'AAN X-CANDELARIA TI X-SONIA.
LE TSOOL TÁAN YEETEL XOOK JEJELAS BAAX KU YUCHUL TSIBTAAN TI ANALTEOOBE LEK' MEYAJTIK ICHIL U KUCHIL XOOK' YOLA K'ASKU NÁAT LE MEJEN PAALALOOBO KA MALOJ CHAKU T'AANOOB YEETEL U KANKOOB XOOK'.
TEN IN TUKLIKE JACH K'AABET CHAIIK U TSIIK'BALI U ANALTE DON DOMINGO DZUL YOLA U YABILTIK LE MEJEN PAALALOOB MAYA T'AAN YEETEL U JOK'LU T'AANOOB MALO'.
CONCLUSION:
Las narraciones que hace Don Domingo Dzul Poot en lengua maya no solamente son una herramienta que nos permite rescatar nuestra cultura sino que es una opción más para que los niños en la escuela vayan desarrollando su lenguaje, su conocimiento , su creatividad y parte de su desenvolvimiento, permitir que el niño conozca acerca de su cultura y a la vez se divierte crea una enseñanza positiva en él, los padres de familia no deben quedar exentos de estos eventos ya que el niño adopta muchos conocimientos de casita.
TS'OOK T'AAN:
Tulaka le ts'íikbalo'ob ku beetik yuum Domingo Poot ichil u t'aani maaya, ku yaantko'on u ti'al ma' u saa'ta miatsil, beyxan ku yaantik mejen páalal ichil u najil xook tumeen ku beetik ka t'aanak máalo'ob, ka' toop'ku na'at yéetel ka' u kan u beetik tumben ba'alo'ob, beyxan ku bin u ka'aj ooltik u miatsil, le na' tsíilo'obo ma' k'aabet u tu'ubsiko'ob ka u yesiktio'ob le tsiikbal ti'u mejen paalal.
LE CONTESTA CANDELARIA UICAB.
LAS NARRACIONES DE CUENTOS, LEYENDAS,HISTORIAS, SON ELEMENTOS QUE CONSTANTEMENTE UTILIZAMOS EN NUESTRO QUEHACER DOCENTE, ATRAVES DE ESTO ESTIMULAMOS EN LOS NIÑOS SU GUSTO POR LA LECTURA Y SU LENGUAJE.
CON JUSTA RAZON DEBEMOS UTILIZAR EL TRABAJO DEL NARRADOR DE CUENTOS MAYA DON DOMINGO DZUL YA QUE CON ESTO FORTALECEMOS NO SOLO EL LENGUAJE ORAL DE LOS NIÑOS SINO RESCATAMOS PARTE DE NUESTRA CULTURA MAYA.
U NUUK' T'AAN X-CANDELARIA TI X-SONIA.
LE TSOOL TÁAN YEETEL XOOK JEJELAS BAAX KU YUCHUL TSIBTAAN TI ANALTEOOBE LEK' MEYAJTIK ICHIL U KUCHIL XOOK' YOLA K'ASKU NÁAT LE MEJEN PAALALOOBO KA MALOJ CHAKU T'AANOOB YEETEL U KANKOOB XOOK'.
TEN IN TUKLIKE JACH K'AABET CHAIIK U TSIIK'BALI U ANALTE DON DOMINGO DZUL YOLA U YABILTIK LE MEJEN PAALALOOB MAYA T'AAN YEETEL U JOK'LU T'AANOOB MALO'.
CONCLUSION:
Las narraciones que hace Don Domingo Dzul Poot en lengua maya no solamente son una herramienta que nos permite rescatar nuestra cultura sino que es una opción más para que los niños en la escuela vayan desarrollando su lenguaje, su conocimiento , su creatividad y parte de su desenvolvimiento, permitir que el niño conozca acerca de su cultura y a la vez se divierte crea una enseñanza positiva en él, los padres de familia no deben quedar exentos de estos eventos ya que el niño adopta muchos conocimientos de casita.
TS'OOK T'AAN:
Tulaka le ts'íikbalo'ob ku beetik yuum Domingo Poot ichil u t'aani maaya, ku yaantko'on u ti'al ma' u saa'ta miatsil, beyxan ku yaantik mejen páalal ichil u najil xook tumeen ku beetik ka t'aanak máalo'ob, ka' toop'ku na'at yéetel ka' u kan u beetik tumben ba'alo'ob, beyxan ku bin u ka'aj ooltik u miatsil, le na' tsíilo'obo ma' k'aabet u tu'ubsiko'ob ka u yesiktio'ob le tsiikbal ti'u mejen paalal.
0 comentarios:
Publicar un comentario