jueves, 28 de mayo de 2015

JOOP’EEL MEYAJ.
YOKSA’AL  U NOJ NOOK’ILO’OB  BUL WINAL NOVIEMBRE U TIA’AL U K’IMPESA’A YUM SAN DIEGO DE ALCALA
Tul laakal e maako’ob tu kaajile nunkinì ku ch’aa t’aantkubao’ob u tia’al yoksiko’o u noj nook’ilo’oob  yòolal u k' impesko’o yun kìn San Diego de Alcalà, ku kaasal tu ooxp`eel k’in u winali noviembre tu’ux ku yeemsa’al  yun k’in San Diego , ku p’aata te’el kaabalò u tia’al kàa nats’ko’on ts’ùuts’e, oknajnk’ìine ku yoksa’al yaax u noj nook’ilo’ob  ku jook’o tìi jump’eel naj tu’ux ku muuch’ul koolelo’ob yéetel yuntsilo’ob u k’axo’ob le noj nook’ilo’obo, u làa e maako’obo ku  mejen jaanlo’ob ,yeetel pak’ach waj u tia’al u janalo’ob juun muucho’o, beyò kàa k’aamak le meyaj ku beetiko’obo, ku saasbalè ku sùutu le noj nook’ilo’obo te’el naj tu làao,  beey  ts’òoke misao yàakach maak ku bin tu paach tumen utia’al u k’uchulè ku sìibi sàa tìi je’el maaxaquè, bey  tuunò tìi u làa najè tan xan u ts’abal u k’ùumil yèetel u meyajil tumen yan xan u jòokol u noj nook’ilo’ob tèelóo. .
Tu laakal le k’ìino’obo ku bisa’al yèetel paax  kuxa’an, bey xan u sùutul, ku k’uchul tèel najò ku pàaxal jarana u tia’al u yook'oosta’al men jèel màaxaquè yòolal u yilpajal le kìimak òolilo. Yaan tu’uxe ku bèeta’al u chàanil de àak’ab.
U kàa lajum k’ìinè ku took’a’al u ts’uuli k’aak cheen u ts’òoko le procesión, e k’ìin jèelo  tu laakal maak ku jòoko u ye’es u kìimak òolaal e kàajò, bey tuunò ku tsaykuba u yoksa’al u noj nook’ilo’ob tìi u làa k’iino’ob yèetel tìi u làa najo’ob b’is u k’uchul ooxp’el k’ìin diciembre. Ku ts’òokolè ku kàa nàasa’al yum San Diego de Alcalà yèetel u kìimak òolal.
. aj kaansaj Elvia.


JACH  JATSUUTS   U MENTAÁ  U YOK'SAÁ  LE T'IINBI  NÓ  NOK'OOBO  TE TA  KAJLO  TUMEN TAK NUKUCH  KOOLELOOB , XIIBOOB, CHICHOOB MACH KE NÓ NOK'OOBO TUMEN YAN TUUX KIN WILIK' E K'IINBESAJÁ  CHEN XCHUPA KU  KASTALOOB KA MACHKE T'IIBI NÓ NOK'OOBO.

IN KÁB AE X-CANDELARIA  UICAB








     
JÓOP’EEL  MEYAJ U  TSÍIKBALI  YOOSAL  U  MÚUCHKABIL  KU BEETA’AL  TI’E  KAAJO’OBO’

Máalo’ob  áak’ab   yaante’ex  et-ka’ansaje’ex ,  ta’an  in  tu’uxtikte’ex   le  jóop’eel  meyaj  ken  k-beete’ex  ti’olal  u  tsíikbali  yóosal  u  múuchkabil  ku  beeta’al  ti’e  kaajo’obo.
Teene  nikajen  in  tsíikbat  te’ex  bix  u  múuchkabil  u  beeta’ u janli  -  kool.
Way   tin  kaajle  u  yuumil  tu’ux  keen  úuchkej  janli – koolo’,  táanil  ba’ax   ku  béetike   ku  bin  u  yuubti’e  j-meeno’   ba’ax  kíin jeel  u  pajtal  u  beetik  le  janal  tso’ok  u k’aatchíitik  ti’al  u  aluxi  le  koolo’ wa e  k’aaxo.
Le ken áalakti  bax  k’íineli,  ku  maanik  jumpuli’  ba’ax  keen  k’aabetchakti’  je  bi’ix: íixin,  bu’ul,  mejen  siikil,  u  káaj  jai’,  chamal,  p’uulut,  poom,  kiib,  kakaw, u  xáak’il  ti’al  u  chaaka’  le  tso’o.
Ooxp’eel  k’íin  u  bine ku  taal  le j-meeno’  ti’al  u  p’iis  u  yiiximali  le píibo’, le  k’óolo yéetel  ti’al  u  sakabilo’.
Le u  yuumil  le  naajo’  ts’ook  u  maajantik le  u  ch’iibalo’ob,  wa  le  maako’ob  nats’tio’obo  ti’al  u  yaantal.
Junp’eel  k’íin  u  bine’ chen baale  óokanaj k’íini  ku  kajlu  much’kubao’ob  le  maako’obo, jun much’e  taan  u  k’eelko’ob  u  siikli u  laa’  jun much’e  taan  u  tsa’akob  u  k’uumi,  u  la  jun muuch’  yuuntsilo’obe  taan  u  juch’ko’ob  le  siikilo’  beyo’    jun páakili  u  tso’oko’.
Jach u  k’íinile janli – koolo,’ píik'in  saas  tso’ok  u  k’uuchle  aantajo’obo,  yéetel  j-meeno’  ti’al  u  kajal  le  meyajo’,   jun much  le  koolelo’obo  tu  p’oo k’uumo,  u  laa’  jun much’e’  taan  u  juch’ buulo’,  u  la  much’ juntsilo’ob  taan  u  páanko’ob  u  jool  le  lúumo  ti’al  u  múukul  le  píibo, le  j-meeno  yéetel  junp’eel  yuutsile  táan  u  kiins ko’ob  le  tso’o.  ku  tso’okole’  kanp’ee  wa jóop’eel  koolelo’obo  ku  bino’ob  juuch’, le  ken  suunko’obe  táanili  u  much’ku ba’ob  ti’al  u  páatal  le  penkucho’  ti’al  u  beetal  le  piibo’ tso’olu  muuk le  píibo,  táanili  p’oobo  le  saakabo  tumen  katu’ul  wa  óoxtu’ul  koolel ti’al  y  bisko’ob  juch’bi,  u  láa  much’  ku  p’aatlo’obo  ti’al u  puk’ ko’ob  le  k’oolo’  ku  tso’okolo  kaatu’ul  yuumo’ob   juuytik,  le keen  jala’ak  le  píibo  le  u  t’uupil  le  píi  ku  yáalalo’  ku  men  xooto’  ku  tso’okole  ku  baanch’intal  ichil  u  jai  le  tso’o,  leti’e  ku  yáalal  ti  tuucho’,  ku  puuk’u  le  saakabo  tumen  kaatu’ul  wa  kantu’ul  koolel, le  keen  ts’ook  kej.  Ku  jóosal  le mayak’  che’o  ti’al  u  t’aakunsa’a  tu  láakal  le  ba’ax  ts’ooka’an  u  betchajlo’, le u yuumil le najo, yéetel u paalalo'obo ku t'aabko'ob u kiibo'ob, yéetel kaan ts'iit chamal ku ts'ookole ku nats'a  le  j-meeno ti'al u   k’uubik  ti’u  yuumil  le  k’aaxo.

J-KA'ANSAJ   CARLOTA


LE  BIX  TA TSIIKBATA BIS  U  MENTÁ'   JANLIKOOL , WA  JANLI  U BAAK' PACHIL LE LUUM  TUX  KAJAK BAAL MAAX TS'AKE  JANLO, BEY XAAN U MENTAÁ TE CHAN  KAJ  TUX  KIN MEYJÓ,  CHEN BALE LE KEEN  LÁ TS'OK' KE  U  MEYJE   J-MENO' YAN U  JUJUP'AA'  U TSEEL  U  NOOK  TI  TULAKLE  MAKOOB MEYA'NAJOBO  YEETEL  TU LAKLI E  YUMILE NAJ'  TUX UCHE  MEYJO,  YOLA  BIN  MA  U CH'AIK'KOOB U YIK'ALE  MEJEN BARAXOBO.

LE NUUK' T'AAN A X-CANDELARIA MENTÉ

entonces me doy cuenta que algunas costumbres se asemejan a los pueblos cercanos de nunkiní, solo que la diferencia  ahora no se hace el de pinchar a todo los que trabajaron y a los familiares donde se hace la comida de monte,  anteriormente se hacia pero  a la persona que siente  dolor de brazo, de pie, pensando que es el aire de la milpa pero eso se hace de vez en cuando, entonces nos damos cuenta como son otras costumbres,  que todo esto es importante platicarle a los niños  que van a la escuela para que ellos tengan nociones de las cosas importantes de cada comunidad y no olvidarse de ello.

beejlae t'aan in  wíilik tuune yáan  baax  beyu beetal ti'e  kajo'ob  natso'ob te tu kaajli  le  nunk'ini'o cheen  junp'íit  u  jeelani,  tumen bejlae  way  tin  kajle  matu  juup' le  ma'ako'obo tu'ux  ku  beetal  le  janli -  koolo,  káache'  ku  beetal  baale chen ti'e  ma'ako'ob  ku  yuubko'ob  u  k'iiman  u  k'aabo'ob  wa  yooko'ob,  baale ku  tukliko'obe  u  yíik'al  le  k'aaxo,  le  beetke  táan k tsa'ke'ex  tu óol bukaj miatsil yáan ti  jun p'éel  kaj,  tu  láakal laaj  k'aabet  u  yoojelta'  beyo  ka'  páajtak  u  tsiikbatal  ti  tu  láakal  le  mejen palalo'obo ku  bino'ob  tu  naji xook  beyo  ti'al ka  áasak  u  naato'obe  yaakach  miatsil  k'abet  u k'aaj óotko'ob yóolal  ma u  tubsaa.


JÓOP'ÉEL MEYAJ

MUCH’KABIL KU BETA’AL TI LE KAAJO’OBO

Yaan kajtalilo’ob, je’ bix  Hecelchakan tu’ux ku muuch’kintikuba’ob le máako’obo u ti’al  u betiko’ob  jejelaas meyajo’, lela jach jatsuts tumen ku yuuchul múul meyaji. Junp’éel e’esajil jach je’ u beytatal in tsikbaltikte’exe leti’e ku ya’alal u t’oox pool k’eek’en’, le meyaja, ku beta’al tuux yaan novenao wa gremyo’ob u ti’al u kaxanta’al u yantal taak’iin u ti’al u yuuchul le k’iinbesajo’ , bey tuuno’  u yuumil  le naj tu’ux  ken uuchuk le k’iinbesajo’ yéetel u laak’  jaats máako’ob ku bino’ob patronil ti le meyaj ken u múul beto’obo, ku ch’at’aantiko’ob u maanko’ob juntul chan k’eek’en ti’al tséentbil, lela le ken nojochajake le máak ken tséntiko’ yaan u k’ubik ti’ u yuumil le nal tu’ux ken ken uuchuk le k’iinbesajo’, bey  tuuno ken k’uchuk u k’iinil u kiinsale tu laakal le máako’ob ku betiko’ob u patronilo’obo  yaan u bino’on  áantaj u ti’al u kiinsa’al le k’eek’eno’, u bak’elo ku t’o’xol ti tu laakal u patrono’obo keet kun t’o’xol , jun kóots tsaats yéetel bak’ ti tu láakal, chen baale yaan u bo’olchajal , lela’ ti’al u yaantal taak’iin u ti’al u yuuchul le k’iinbesajo’, bey tuuno’ u ti’al le meyajo’ ka wu’uyik bix u t’oxko’ob le meyajo, tan u tsikbalo’ob, bey xan le ko’olelo’ob ku bino’ob áantajo’ yaan xaan u tsikbalo’ob yéetel u múul meyajo’ob, jach ku meyajo’ob yéetel utsóolal.
            U ti’al u ts’o’okol le meyajo’ u yuumil le najo’ ku ya’alik  beya’, máake’ex, ts’ok le meyajo’, yeetel ya’abach ki’imakóolal, ku  yaik banjux le taak’iin p’at  ts’okole  k’iinbesajo’’, lela’ u tiál maanik u láak’ mejen k’ek’eno’ob tséentbil, ¿ba’ax ka wa’alike’exi?, yaan túun u nuukta’al tumen u láak’ jaats’obo wa ma’alo’ob wa ma’, wa’ ba’ax je’e u páajtal ubeetiko’ob yéetel le taak’iino, le ken ts’o’kok u tsikbalo’obe ku bino’ob tu taanajo’ob.

                                   FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA  


Hay pueblos, como Hecelchakán donde se reúne u organiza la gente para trabajar en grupo, se hacen diferentes tipos de organización o reunión, es muy bonito porque se reúne la gente a trabajar, uno de ellos es la  llamada repartición de la cabeza de cochino, este tipo de trabajo se hace donde hay novenas o gremios, esto se hace con el objetivo de juntar dinero, para la fiesta, entonces el dueño de la casa donde va a ser la fiesta y todos los que van a participar en ella, toman acuerdos de comprar un cochinito para criar, cuando este grande el cochino, el que lo crio se lo entrega al dueño de la casa donde se va a hacer el gremio, entonces cuando llegue el día en que van a hacer ese festejo todos los socios deben de ir a ayudar a matar al cochino o puerco,   la carne se reparte entre todos, se les da revuelto grasa con carne, pero esta carne lo tienen que pagar para que haya dinero para el gremio. A la hora del trabajo se escucha como comparte el trabajo y la platica, al igual que las mujeres, todos trabajan muy contentos.

Para terminar el trabajo el dueño de la casa dice: señores hemos terminado el trabajo, muy contentos, esta es la cantidad de dinero que se junto y quedó después del festejo yo propongo que con esto se compre otro cochinito para criar, qué dicen? entonces le deben contestar por los otros participantes si están o no de acuerdo, o que podrían hacer con el dinero, de esta manera toman acuerdos y termina la reunión.

In k'aaba'e x-Elia


ts'iikbal yo'olaj u meyaj aj-ka'ansaj  x-Elia.

in tukultike jach máalo'ob yéetel  jats'uts' le ba'ax ta ts'íikbató tumen ku t'aaninti' yo'olaj bix u meyajo'ob jun múuch máako'ob ken jeets'ek u t'aano'ob, beyó mina'an u ba'tei, yéetel e meyajó jach máalo'ob u jo'k'o, beyxan k'aabet ka'ansikti'e  mejen páalalo'obo ken xiiko'ob báaxal, wa nikajo'ob u beeto'ob jump'éel ba'le ka' u ts'íikbato'ob, beyó ku bin u kanko'ob bix u meyaj jun múuch máako'ob yo'olaj ma' u yuuchul u ba'tei yéetel tulaka ken jook'ok ma'alo'obi.

IN KA'ABA'E X-SONIA.

Comentario sobre el trabajo de la maestra Elia.

Después de haber leido el trabajo considero que es muy bonito por que habla acerca de la organización que existe en las comunidades y entre un grupo de personas que toman acuerdos entre si para no pelear o discutir y de esa manera el trabajo sale bien. Considero igual que nosotros como maestros debemos enseñarle a los niños desde ahora al jugar o hacer algo que tomen acuerdos o lo platiquen para que aprendan a trabajar en grupo y no terminen peleando y asi todo sale mejor.

MI NOMBRE ES SONIA.


IN  K'AABAE X- CANDELARIA. MAX  NUKTIK  LE TS'IIK'BALA.

LE TS'IIKBA TA MENTAJÓ X- KANSA ELIA, YAN JUNP'EEL CHAN XO'OT' IN WOJEL TU BINETA, LE TIALU TOOX LE U  BAK'ELE  K'EK'ENO  TU LAAKLE MAKOOB  YUMILOBE K'IINBESAJO KU  BINOOB ANTA KINSE K'EENÓ  TIALU T'OOXLE BAK'Ó YAN  U TOCAR TI'OOB  U CHAN  T'OOCH, 
LE T'OOCHO  TU LAK'LE BAAK KU JOSAÁ  TI E K'EK'ENÓ,  LE MAX MÁ TU  BIN ANTAJÉ CHEN BAAK',OÓT' YEETEL TSATS  KU  TOCARTIOOB.

MAESTRA ELIA DE LA  REPARTICION DE  CABEZA DE COCHINO QUE ESTA COMENTANDO, A COMO E VISTO Y PARTICIPADO EN ESTA ACTIVIDAD LE FALTO UNA PARTE A COMO SE ORGANIZA EN OTROS  LUGARES.
DESPUES  DE ALINEAR EL  COCHINO SE DIVIDE EN DOS PARTES, CARNE Y HUESO; TODOS LOS  QUE PARTICIPARON EN LA  MATANZA LES TOCA PARTE DEL HUESO  Y LOS  QUE NO, SOLO LES TOCA LA CARNE CON TODO EL CUERO Y GRASA.

Ts'ok  t'aan


Tene kin tukultike tu lakal le  múuch’kabil ku beetaj ti le kaajo’obo jach jats’utso’ob tumen  ti tu laklo’obe ku kaxtaj  le múulkuxtal, tumen u tuukulo’obe ma’alo’ob ku biskuba’ob yéetel je’ máaxake  ma’ tu bateilo’ob beyxan ti’al u yaantati’ob  ki’imak óolil; chen ba’ale bejlae’ táan u  jelpajal u tuukul le máako’ob  ti le kaajo’obo,  tumen táan u  bin u tu’bsko’ob u tuukul u ch’iibalo’ob,  letene yaan ka’ansik ti’ le’  paalalo’ob  ku  líik’ilo’ob u jats’utsil  le k-miatsilo’ob ti’al beyo’  ma’ u tu’ubsal yéetel u kaanantiko’ob. Tu lakal le ka’ansaj xooko’obo k’a’ana’an u ka’ansiko’ob tu kuuchil xook.

In k'aabae' x-Ela

Yo pienso que todas las organizaciones de los pueblos son muy bonitos, porque  todos buscan la convivencia, para vivir mejor, todos se llevan con todos, no discuten, todos están contentos, ahora esta cambiando la forma de pensar de la gente de los pueblos, están olvidando la forma de pensar de sus antepasados, por eso debemos enseñarle  a los niños que están creciendo lo bonito de nuestra cultura, para que no lo olviden y lo cuiden. todos los maestros deben enseñarlo en su escuela.

Mi  nombre es Elia

U K'IINBESAA' U XUNANI SANTA MARIA.

miércoles, 27 de mayo de 2015

JO'OP'EEL  JATS  MEYAJ






BIS  U  K'IINBESAA'  U  XUNANI SANTA  MARIA. VIRGEN DE LA CONCEPCION.
TU  JABIL  U  K'IINIL  DICIEMBRE  KU  K'IINBESAA'  U XUNANILE  CHAN CAJÓ.
JUUNP'EEL  MES U  BINU  KAJA  LE  K'IINBESAJÓ  LE  NUKUCH  YUMOBO  KU MUCHKUBAO'  TIALÚ KAAXTICOOB  JUNTUUL KAMAT'AAN  YOLA  U  K'AATIK' JAYTU KEÉ KEN TSOOMBI.
LE  NUKUCH  YUMOBO  KU  JAT'SKUBAOB  TIALU  BINOBE T'SOONO,  LE  CHAN TANKELTSILOBO LETIOBE  KU  BINOOB P'UJO, WA  KA  U  T'SÓNOBE  KEJÓ  LE  KEN  U K'USOBE  LE MEJEN CHIJANOBO LETIOB  TSILIK  LE  KEJÓ, TSAKU TABI  YEETEL U  CALINTICOOB  U TIKIL.
BOLONP'EEL  K'IIN YAN  CAMAT'AAN  TIALU SASTAL  YEETEL  TIALU YOKOK'IIN  JACH  TU T'OOK  K'IINE  LE  XUNAAN  KU  K'IIBESAJ'LO  KU  MANSAA XIMBALBI TI  TU LAKLE BAAK'.PACHILE  KAJO.
LE KEEN TS'OOK'KE  KU SIBIL  U CHAKBILI  LE KEJO YEETELU TSIIKBILI  TI  TU LAKLE MAKOOB  BIJAN U XIINBATE  CHAN  CAJO..
LE KEN  SAAT' KU SASTALE  YUM K'IINÓ  KU  MAAN MOOLBI YETE CAMAT'AAN OOXTUUL  K'EK'EN  TU  NAJIL  MAX  KENU K'UUB E POOL K'ENÓ  TIA  BISBILOOB TE  TU  SOLARILE U NAJIL  LE XUNANO.
KU  TSOOLÉ  KUUB  K'ENÓ  KU  KAJLE OOK'OOT  TU LAKLE  OKNAK'IINÓ, TU TALÚ SASTA TI  U LÁ K'IINÉ  KU  BIN KINSBILE K'EENOBO  TIA T'OOXBI  TI  TU LAKLE NUKUCH YUMOOBO  LE  MAS  KUN CH'AAKE  POOL  K'EENÓ  LE TI KEN K'UUBIK TIA TU LÁ JABIL U  K'IINBESAA  LE  XUNAAN  VIRGEN  DE LA  CONCEPCION.

LE CHAN TS'KBALA KU  YUCHU  TI E KAJ TUS  KIN KANSA EDUCACION INICIAL SANTA  MARIA CALKINI.
IN  K'ABAE X-CANDELARIA  UICAB KANTUN



LOS  NOVENARIOS  A  LA VIRGEN DE LA CONCEPCION.

DURANTE LA SEGUNDA SEMANA DEL MES DE DICIEMBRE, SE LLEVA  A CABO LOS NOVENARIO DEDICADO A LA VIRGEN DE LA CONCEPCION EN LA COMUNIDAD DE SANTA MARIA
UN  MES  ANTES DE LAS FESTIVIDADES, TODOS  LOS PATRONES  SE REUNEN PARA ORGANIZARSE SOBRE LAS  BATIDAS QUE ACOSTUMBRAN  HACER  Y BUSCAR  UN REZADOR PARA QUE PIDA  CUANTOS  VENADOS SE DEBE MATAR PARA LAS FESTIVIDADES.
SE  ORGANIZAN  EN DOS GRUPOS CUANDO EMPIEZAN LAS  BATIDAS, EL GRUPO DE LOS JOVENES, SON LOS QUE VAN  AL  MONTE A TIRAR LOS  VENADOS, Y EL GRUPO DE LOS MAS  VIEJITOS SON LOS  ENCARGADOS DE SALAR LA  CARNE DE VENADO Y CUIDARLOS  PARA QUE SE SEQUE.
DURANTE NUEVE  DIAS SE  REALIZAN ROSARIOS  Y  MISAS, AL  FINAL DE LA  ULTIMA  MISA,  EL SACERDOTE,   REALIZA UNA  PROCESION POR  TODA LAS CALLES PRINCIPALES DE LA  COMUNIDAD, AL FINAL DE LA PROCESION  SE REGALA  LA CARNE DE VENADO EN SALADO SANCOCHADO O EN SALPICON.
ACOSTUMBRAN ORGANIZAR UN BAILE POPULAR, ANTES DEL  BAILE, TODOS LOS  PATRONES TIENEN QUE PASAR  A RECOGER CON  REZOS LOS  3 COCHINOS QUE VAN A SER SACRIFICADOS  DURANTE LA  MADRUGADA DESPUES DEL BAILE,QUIEN RECIBE LA  CABEZA DE COCHINO SERA QUIEN ENTREGUE PARA EL PROXIMO AÑO.



MI NOMBRE ES CANDELARIA  UICAB KANTUN.
TRABAJO  EN LA  COMUNIDAD DE  SANTA MARIA CALKINI


Ma'alob áak'ab kansaj  x-Candelaria, jach  jats'uts le múuch'kabil ta ts'iibto , ti le k'iino'oba yaan ya’abach múuch’kabil ku beta’al ti le kaajo’obo ma’ k’ajóoltano’obi, yaan xane taan u bin u saatal, letene tu lakal le kaansajo’obo k’abéet u k’ajóolko’ob u múuch’kabil ti le kaajil tu’ux ku meyajo’obo.
Jach uts le múuch’kabilo’ tumen  ku yuuchul múul meyaji le máako’obo ma’ tu ba’teilo’ob, le úuchben túukulo’obo k’aabet kaansik ti le mejen paalalo’obo, u ti’al  ma’  u tubsal


In k’aaba’e x-Elia

Buenas noches maestra Candelaria, es muy bonita la forma de organización que usted escribió, en estos tiempo hay muchas formas de organización de los pueblos que no se conocen, otros se están perdiendo, por eso los maestros deben conocer estas formas de organización del lugar donde trabaja.
Esta forma de organización  es buena porque todas las personas trabajan juntas,  no se pelean, estas formas antiguas de pensar debemos enseñárselo a los niños para que no se olviden o pierdan.

Mi nombre es Elia


BEEY XAN  IN  WALIK,  BIX  A TUKUL K'AABETT  K'AAÓTIK  U  TSIK'BALI LE  MEJEN  KAJOOB TIAK KANSIIK  TI  E MEJEN PALALOBO.
WA  XAAN  KU  PAJTALE  KÁKMENTEEX  YEETEL TSITIKEES  U ANALTEILOOB

 ASI COMO PIENSA USTED, ASI  PIENSO, DEBEMOS  CONOCER TODAS  Y TODOS LAS COSTUMBRES  Y TRADICIONES  DE LAS COMUNIDADES  DONDE  TRABAJAMOS  PARA CONTARLES  A LOS  NIÑOS  Y SI ES POSIBLE  DEBEMOS DE ELABORAR Y  ESCRIBIR LIBROS  RELACIONADOS CON  ESAS TRADICIONES..

TRABAJO CONCLUIDO DE LA MAESTRA  CANDELARIA UICAB.


JO'OP'ÉEL JATS MEYAJ MÚUCH'KABIL FELIPA

martes, 26 de mayo de 2015

U MÚUCH’K’ABIL  KU BEETAL TI’E KAAJO’OBO

SESION 5
LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA.
Las personas antiguas se llevaban bien por eso se organizaban en grupo para trabajar, intercambiar productos, celebrar tradiciones como; los gremios, rezos  y corridas de toros con el fin de vivir con una diversión sana.
Nuestros antepasados pensaban que era bueno llevarse bien como hermanos, amigos y con otras personas, por ello se juntaban para organizar festividades por ejemplo: los gremios.
Es una tradición de mi pueblo que se realiza para celebrar al SANTO CRISTO DE LA MISERICORDIA. Cuando inicio no se hacían muchos solo 9 gremios, mismos que salían en cada capilla o barrio como se le conocía; duraba 3 días. El primer día se llamaba kanan ki’, porque se reunían los grandes o comité para esperar que lleguen las personas que aportaban su cooperación de dinero o llevar lo que tenían como: maíz o frijol y es lo que preparaban para comer; como también ese mismo día se amarraba un estandarte y se prendía una veladora como señal de que ahí saldrá el gremio. Al segundo día llevan las banderolas, estandartes y flores de será a la iglesia para entregárselo al santo como signo de fe, las mujeres vestían huipil y llevaban el gremio con música de jarana, después se hace el rosario, luego cuando anochezca  en la capilla donde salió se hace el baile con jarana; a los socios o personas que cooperaron se les da licor arceo, anís mono o vino jerez. El tercer día se hace la misa,  regresa el gremio a la capilla y se regala atole nuevo así termina.
Al pasar el tiempo se fueron uniendo otros grupos como artesanos, campesinos y otros, así fueron aumentando, por eso ahora se organiza así: se reúnen, deciden entre el grupo quien le gusta que salga en su casa y esa persona se hará cargo de prestar su casa,  para que el primer día que es el kanan ki’ se preparan tamales y atole para las mañanitas. El segundo día llevan el gremio, hacen el rosario, la misa y luego queman toritos; matan cochino  y pavos que sirven para repartirle a la gente que coopera y la cochinita con horchata se le da a la gente que acompaña de regreso al gremio el  tercer día, también hacen baile si el dueño de casa lo desea es quien coopera o de lo contrario el grupo lo hará. Al siguiente día se juntan para acordar donde va ser el próximo año y para ver cuando se gastó y cuanto quedo.
Así cooperan, conviven y conservan sus tradiciones pues empezaron a hacerlo, porque pensaron que era bueno llevarse con otras personas para no pelearse y vivir con agrado; cosa que en la actualidad no sucede, ya que algunos prefieren otras culturas  que la propia, por ello hay que enseñarles a las nuevas generaciones lo bonito de nuestras tradiciones para que no se olvide y se siga conservando,  por eso es importante enseñarlo en la escuela.

JO’OP’ÉEL JATS MEYAJ YÓOLAL U MÚUCHKABIL KU BEETA’AL TI’E KAAJO’OBO’
Le úuchben máako’ob ku biisikuba’ob ma’alo’ob leten tu múuch’uba’ob ti’al meyaj, u k’eexo’ob ba’alo’ob ti’al u yaantikuba’ob, ku k’iinbesko’ob u miatsilo’ob je’el bix: gremio, payal chi’ yéetel pay wakax; ti’al beyo’ u kuxtalo’ob yéetel toj óolal.
Le j-ch’i’ibalo’ob tu tuuklo’ob ma’alo’ob u biiskuba’ob yéetel je’ máaxake’ u láak’tsilo’ob, wa u la’ máako’ob ti’al beyo’ u múuch’ku’uba’ob u k’iinbeso’ob u miatsilo’ob je’el bix u cha’anil in kaajal u k’aaba: gremios.
Lela’ u miatsil in kaajal ku beetal ti’al u k’iinbesaj yuum ku’ u k’aaba SANTO CRISTO DE LA MISERICORDIA. Le ka kaaje’ ma’ tu beetal ya’abi’ chen bolon u p’éele, ti’ ku múuch’iku’uba’ob ti’ u chan najil ku’, ku xaanta ooxp’éel k’iin. Le yáax k’iino ku ya’ala ti’ kanan ki’ tumen le u noj chilo’ob yaan u pa’atko u k’uchul le u la’ láatsilo’ob, wa je’ máaxake’ u ts’aa taak’in, wa u biis buul, wa ixi’im ti’al u beetal janal; beyxan ti’ le k’iina ku k’aaxal jun xéet’ nook’ ti’ junp’éel che’ yéetel ku t’aabal ki’ ti’al u yilaj tu’ux keen jóok’ol le cha’anila. Tu ka’ap’éel k’iine ku biisaj le xéet’ nook’o’ yéetel le lool ki’bo’o’ tu kuuchil yuum k’u ti’al u k’uubo’ ti’ le’ kichkelem yuumo’; le x- ch’upo’obo ku ts’aayko’ u yipilo’ob ti’al u biiso’ yéetel u paaxil jarana, ku ts’o’okole ku beetal u payal chi’i’ leken ak’ajchajak ku  
 beetal u óok’otal jarana, ku síibil xaan u k’ajil ja’ arceo, anis mono yéetel vino jerez beyxan ku beetal túumben sa’ ti’al síibi keen suunak le cha’anila tu ts’o’ok k’iino.
Tu ooxp’éel k’iine ku beetal u t’aanil tumen yuum k’iin ku ts’o’ole ku suut ti’e’ u chan najil yuum k’u bey ku ts’o’okol.
Le ka  maanchaj  k’iine yaanchaj u la’ máako’ob tu múuch’uba’ob ti’al u seen yaantal cha’anil leten belae’ ku beetal jela’an: ku múuch’uku’uba’ob ti’al u jeets’ taanta ma’ax u k’aat u k’aam  tu yotoch beyo’ leti’ keen u majant u najil ti’al u jóok’ol le cha’anila, ti’al le yáax k’iino ku betal le kanan ki’ ku kaajal u meyajil tumen ku beetal tobil waaj yéetel u ja’asil beyxan túumben sa’, lelo’ ku t’ooxol ti’al keen binko’ob paax tu jo’onal u kuuchil yuum k’u. Le Ka’ap’éel k’iino ku biisaj le cha’anila tu kuuchil yuum k’u , ku ts’o’ole ku beetal u payal chi’i’, ku tóokal wakax k’aak’, beyxan ku beetal u janali muukli k’eek’een, tso’ ti’al le máaxo tu tsa’aajo taak’in ku t’ooxoti’o’; le k’eek’eeno yéetel le u ch’u’ujukil ja’, ku ts’aabati’ob ti’ le ma’ax ku biino’ob yéetel le cha’anila. Tu ooxp’éel k’iina beyxan ku beetal u óok’oti’ lela’ u ts’aayk le u yuumi le najo’, wa le jun múuch’ máako’ob keen u jeets’ tanto bey ku ts’o’okol le miatsila’ chen ba’ale tu la’ k’iino ku múuch’ukuba’ob ti’al u yojelto’ baju’ux xuupi, baju’ux p’aati yéetel tu’ux keen jóok’ol tu la’ ja’abil.
Beyo’ ku múuch’ukuba’ob ti’al u ts’aayko’ob le ba’ax yaanti’ob, beyxan  ku kaanantko’ob u miatsilo’ob bey kaajik u beetal le cha’anilo’ob tumen tu tuuklo’ob ma’alo’ob u biiskuba’ob yéetel je’ máaxake ti’al ma’ u ba’atelo’ob beyxan ti’al u yaantal  ki’imak óolil; chen ba’ale belae’ ma’ ti’u’ uchul beyo’ tumen yaan máaxe u k’aat u beet u la’ miatsilo’ob taan u k’aj óoltik beyo’ ku p’aatik paachil u ti’al, leten yaan kaansik ti’ le’ paalalo’ob ku líik’ilo’ob u jats’utsil le k-miatsilo’ob ti’al beyo’  ma’ u tu’ubsal yéetel u kaanantiko’; leten k’a’ana’an kaansik tu kuuchil xook.


IN K’AABAE X-FELIPA



LE TSIIKBA  KA  MENTIKA X-A' KANSAJ  FELIPA, BEY XAAN U  MENTAA  TIN KAJAL
SANTA  CRUZ EX-HDA,  CHEN  BALE  CHEN  KOOLELOOB  MENTIIK TUMEN KU  K'IINBESAÁ  KO'OLEBIN MARIA TIA MAYO.
BAAX TSOOKU  SAATLE  LE  U SIBIL U SAKABI K'EEYEN,  YEETEL U SAÍ AAK' NAAL,
BELAÉ CHUJUK  JA' MENTAAN  TI  BOTELLA  KU  SIBIL.
BIXA  WALIKO  TANU   SAATA  TU LAK'LE  UUCHBEN  MIATSILOOBO   TI  TU LAKLE MEJEN  CAJTALILOOBO,  K'AABET  K'AASKEEX  YEETEL L E  MEJEN  PAALALOOBO.

MAS  NUKTA T'AANA  X-CANDELARIA  UICAB 

TS'O'OK T'AAN YÓOLAL MÚUCH'KABIL

Tu laakal kaaje le máako'obo ku múuch'kuba'ob ti'al u k'iinbeso jejeláas cha'anilo',  leten k'aabet le múuch´k'aabil ti'al u séetal le meyajo' beyxan beyo' ku beetal tu laakal ba'ax yéetel ki'imak óol, tumen tu laaklo'ob ku k'uchulo'ob ti' junp'éel jeets t'aan.
le cha'anilo'ob ku beetalo'ob ma'alo'ob tumen beyo' ku tsikbalo'ob yéetel ku biiskuba'ob, leten ti'e najil xooko k'aabet kaansik máasewal mejen paala u meyajo' beyo' ti'al u kaajal u yilik ba'axten naj u múuch'uku'uba'ob yéetel u la' ch'i'ibali, ti'al u k'iinbesaj u miatsilo'ob beyxan beyo' ma' tuun tu'ubsal.

IN K'AABAE' X-FELIPA

jo'p'éel jaats xook. sonia.

tema 5: " LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA "

En el ejido 20 de Noviembre, lugar donde trabajo, existen muchas formas de organización, entre ellas podemos mencionar entre madres de familia para la escuela, para realizar algún evento, rezo, casamiento , entre otros, pero yo les hablaré sobre la organizacíon de los ejidatarios para realizar alguna fajina en el ejido.
 -El comite cita a asamblea para tomar los acuerdos de como se llevará a cabo las fajinas.                  , -El comisario sugiere que se realice la fajina en un sólo día, sin embargo los miembros de la asamblea consideran que no es posible por que la mayoría no podrá ese día, 
-Opinan que es mejor sacar grupos y que se lleve a cabo por diez días.
-Acuerdan sacar el costo del flete de la camioneta que los llevará hasta el lugar de trabajo.
-Estando de acuerdo todos los miembros de la asamblea el comite realiza las siguientes actividades<.
-primero el comite cuenta cuantos ejidatarios existen en la comunidad.
-se dividen en grupos de a 10 individuos.
-Se les notifica que dia le va a tocar a cada quien.
-El día que les toque se reunen en el palapa y una camioneta los lleva a donde van a trabajar.
- Una vez terminado el trabajo que se les encomendo se regresan.
-Cabe mencionar que le persona que no cumpla con estos acuerdos tomados, se hará acreedor de una sanción que la asamblea decida.


                            Jo’p’éel  jaats  xook.
 “ Ba’ax  muuch’talilo’ob  yaan   ti’  le kaajo’obo ”

Ti’e  chan kaaj  20  ti’  noviembre, tu’ux  kin  meyaj, yaan  jejeláas  bix  je’e  lu páajtal   muuch’lantikubao’ob  le máako’obo,  je’e  bix  ichil  na'  tsíilo'ob  u  ti'al  u meyajo'ob  ti' u  najil xook, u ti'al u beeta'a  jump'éel k'aasaj,  ti'al ts'okobel yéetel ula'o'ob, chen ba'axe tené nika'jeb  in tsíikbate'ex  bix  u beeta’ak   miisbi  lu  jaalpach  le chan  kaajó.   nukilo’ob  ti’e   muuchmeyajá  yaan   laaj  muuchkintiko’ob  ka’ u  tsikbato’ob  bix  ken  meyajnako’ob.

U jaalach  winik  ti’e  chan  kaajó   ku ya’ik  ka’  meyajnako’ob   cheen jump’éel  k’íin,  ba’le  le  u yeet  muuchtalilo’obo  ya’akobe  ma’  bin  tu  páajtal  yaan  ba’ax   beeto’ob, ulako’obé  ku  tukultiko’obé  jach  máalo’ob  ka’   beeto’ob  ti’  lajun  k’íin; beyxan  yaan   jo’osko’ob   buka’aj  ken  u xuupo’ob   ken  bisako’ob  tumen  le kis  buts’o..
ken   chinpoolto’o  tulaka  ba’ax  a’la’bé,  le  u nukilo’obe  yaan   beetiko’ob  tulaka  le leela  u ti’al  u beetiko’ob  le meyajo..
-tanile   nukilo’obe  yaan  u xookko’ob  jaytuul  kool  naal  yaan  ti’e  chan  kaajó.

-ts’oko’ole  yaan   jatsko’ob  lajun  múuch’  máak.
-beyxan  yaan   ya’la’tio’ob  ba’ax  k’íin  ken  xíiko’ob  meyaj.
-le k’íin  ken  xíi’ko’ob  le mayajó  yaan  u múuch’talo’ob   ti’e  chan xa’aninaaj  yaan  to  kiiwikó  ka’   pa’to’ob  ka’  taak  ch’abilo’ob.
-ken  ts’o’oku  meyajo’obé  yaan  u su’utlo’ob  ti’e  chan kaajalo.
tulakalo’obe  múuchtalo’obo  yaan u  ya’ko’ob  le máax  ma’  ten  xíiké  meyajó  yaan  u bo’otik  .

in k'aaba'e  x- Sonia M. Medina Cuevas.

TSIKBAL YÓOL U MEYAJ X-SONIA

ja' ka waalik yaan ya'ab múuch'k'abil ku beetal ti' jun p'éel kaajil, tumen ku jeets taantko ba'ax k'aabet ku ts'o'ole jats' uts, tumen ma' tu ba'atelo'ob ku meyajo' ti'al u ma'alo'obkinsko'ob u kaajalo leten le úuchben tuukulo yaan u kaansik ti' le mejen paalalo' ti'al beyo' ma' u tu'ubsal tumen wa t- kajal belae' bix keen kaanbako'ob le ku ch'i'ijilo'ob.

IN K'AABAE' X-FELIPA

conclusión.

     Considero después de haber leido el comentario de la maestra que los acuerdos tomados en las diferentes organizaciones que se dan en la comunidad son de importancia que permiten el dialogo y el buen entendimiento entre los integrantes , esto es lo que hay que enseñarle a los alumnos en las escuelas ya que les permitirá tener una mejor relación y evitara los problemas.


TS'OOK  T'AAN

ka'  ts'ookin  xookik  ba'ax tu ts'íibte aj-ka'ansajó tin tukulta  jach jaaj  u t'aan  ka'  tu ya'laj yo'ole jeets t'aano, tumen beyó tulaka le máako'obo je'e  lu paajtal u ts'íikbalo'ob yo'olaj ba'ax k'aabet u betiko'ob u ti'al  le meyajó, tone'ex aj ka'ansajoné  k'aabet ka'ansik ti'e mejen páalalo'obo ka' ts'íikbanako'ob yo'olaj ba'ax que u beeto'ob beyó je'el u biskuba'ob maalo'ob yéetel ma' ten ba'tenako'ob.


WASAK' P'EEL ANALTE EDUCACION INICIAL.

lunes, 25 de mayo de 2015

JABIL  KIINIL MAYO -  26-2015



                                  TI  E  YAX KANSAJ  KU  MENTAA  TI  EDUCACION  INICIAL, YAN  WAXAK P'EEL ANALTE  TS'ITAN  TUX  KU PAJTAL  U  XIXTIK LE A' KANSAJOBO YOLA  U MALOTA  LE  U  KANSAA  LE  MEJEN  PAALALOB  MASEUAL  T'AANOBO.
NIKEEN  IN TSOOL  BAX  KU YALICOOB.

JUN.-LE YAAX  ANALTEA BIX  YAAX  KAJIK U  KANSAA  MASEUAL  MAKOOB  TI  TULAKA  U  LUMIL MEXICO,  TUX  XAAN  KU LAT'AA  TUMEN ALMAT'ANOOB, BIX  XIKU SUUT  JEJELAS K'AABA  TI  E KUCHIL  MEYJÓ.

KA.-LE  ANALTEA  KU  YALIK'  BIXU  JETS'TAAL U  MEYAJTAL  INICIAL.
KU  YAKÉ  OOXP'EEL.

A).- K'AABET  KANSIIK  MEJEN PAALAL  TU  NAJIL  XOOK.
B).-K'AABET  KANSIK  NÁTSILOOB  YEETEL  U MEJEN  PAALOLOOB TU  YOTOCHOOB ,         WA  TU  NAJIL  XOOK
C).-K'AABET  TS'OOLIK  TI E NÁTSILOOBO  BAAS  KENU  MENTOOB YOLA  U CH'ISKU MEJEN  PAALALOOB   MALO.

OOX.-LE  ANALTEA  KU  YALIK  BIS  JEJELAS  KANSA  KÁABET CHINPOLTIK TI  E MEJEN PAALALOBO,  TUMEN  LETIOBE  YACACH  BAAS  U  KANMANOOB  TU NAJILOOB,  TONEEX A' KANSAJONÉ  K'AABET ANTICOOB  YOLA  U  MAS AALUNATOOB.

KAN.-TI  E ANALTEA  KU  YALIK  JÓOP'EEL  BAAX   KEN CHUKBI TI  EDUCACION INICIAL YEETEL  MEJEN  PAALAL.
 A).-KA  U  K'AAJOTUBA  LE  MEJEN PAALOLOBO TUX  U  TALOOB, BIX  U                        CUXTALOOB, BIX  U MIATSILI  U BAKPACHIL U CUXTAL.

B).-BIX  U PAJTA  U  KANIK T'AAN, BAXAL,TS'IIB, K'AAY..

C).-BIX  U  PAJTA U KANIK P'IIS,XOOK TAK'IIN,BOON,T'SIIB.

D).-BIX  U  PAJTA  U K'AAJ'OOTIK  BAAS  K'IUCHU  YOK'OO  CAB  YEETEL TU LUMI TUX  KAJAKBA.
        .
E).-  BIX  U  PAJTA U  CALANT'KUBA  MÁ  U  K'OJANTA..

WAAK.-LE  ANALTEA  KU  YALIK  BIS  JELU  PAJTA  MAS MALOKINSIIK KANSAJ'  ICHILE MAYA  TÁAN.
YAN  ILIK P'IISIIK TUS  K'AAT KUCHU.
YAN  KAXTIK   JEJELAS  BEJ  TIAK K'AANSKE  MEJEN PAALALOBO
YAN KAXTIK  U  NUKUL KANSAJ  YOLA JÉ' K'AATKEES U  NAAT LE MEJEN PAALALOBO

JÓ.-LE  ANALTEA  KU  YALIKE  TI  TULAKA  U  LUMIL  MEXICO  YACACH  JEJELAS T'AAN  YAN  Y K'AABET  U  CHINPOLTAA .|
LE  BIX T'AAN  U  KANMANOBO YEETEL BIX  U CUXTALOBE MEJEN  PAALAOB  KU  BIN TI  U LA  NAJIL XOOK  CHINPOLTAAK.

WAXAK.- LE  ANALTEA  KU  JOSKOON  YO'  BE  TUX  KU  PAJTA MUUCHTA  YEETEL  TU  LAKLE  MASOÓ  CALANKE  MEJEN PAALALOBO.
 KU YESIIK BIS  KEN TS'OOLIK  T'AANOOB  YOLA  U CUXTALE  MEJEN PAALALOB.

IN K'AABA  MAX TS'IITKE CHAN TS'IIKBALA X- CANDELARIA  UICAB KANTUN

Múuch'kabil ku beeta'al ti'e kaajo'obo'

domingo, 24 de mayo de 2015

Ma'alo'ob k'iin yaanakte'ex  ix(aj)ka'anxaje'ex le jóop'eel ts'iib ken a beete'xo' ku k'atik wa a k'ajooltmale'ex bix u beetik u muuch'tal meejen kaajo'ob ti'al u yúuchul k'iinbesaj, u k'a'asaj, u meyaj, u beeta'aj cha'an, gremio'ob wa u láak'o'ob a k'ajooltmale'ex.                                                                    Táan in k'aatikte'ex ka'aj muuch ts'iibte'extaak ich káastlan yóosa beyo' u ch'aa'nuukpaja le tsikbalo'.  Tene' FRANKLINEN kiin paatik a ts'iibe'ex nib 'oolal                                                                                                                                                                                                                                                                           Las formas de organización comunitaria                                                                                                                                                                                                                                            En este quinto trabajo, se trata de cómo se organizan las comunidades para realizar aniversarios, rezos, trabajos comunitarios, festividades, gremios y otros que conozcan, les solicito que realicen el escrito en forma bilingüe para identificar las ideas principales del escrito. buen dia .                              Soy FRANKLIN espero recibir sus publicaciones. gracias

kan jaats' meyaj

viernes, 22 de mayo de 2015

K’ìin ka’a tu ka’ak’aal  tí winal mayo tu ja’abil  2015.

Tema 4.- La importancia del contexto cultural del alumno para un docente indígena.
Yo pienso que es muy importante que un maestro debe conocer las diferentes culturas del mundo y  su comunidad  porque en nuestro medio donde laboramos son diferentes gentes que vienen de otros  lugares que hacen ser una comunidad,  por lo tanto existe la multiculturalidad y la interculturalidad son diferentes pensamientos y formas de vida que eso debemos tomar en cuenta para saber cómo tratar a nuestros alumnos y tomar en cuenta esas culturas para trabajarlas con ellos, es muy difícil hacer que la gente asimile otras culturas por ejemplo el homenaje que es un problema principal porque hay gente que no saluda ni canta en los homenajes por lo tanto así  son sus hijos, difícil digo porque se da en algunas escuelas,  en la escuela se les da una educación adecuada y cuando salen  ella tienen un vocabulario inadecuada  que es la educación que se les da en casa,  tienen la costumbre de que si se enferman les es más fácil curarse con hierbas que ellas mismas preparan, cosa que nosotros no hacemos, también se alimentan de carnes de animales de su medio como pavo de monte, armadillo, venado, entre otros animales que no están contaminados como el que comemos nosotros, pero  nuestra labor es: guiarlos, involucrarlos ,explicarles, decirles cuales y para que son los valores la generosidad, tolerancia, honestidad, respeto, confianza, sinceridad,  y  paciente  porque todos somos seres humanos  y no por el hecho de hablar alguna lengua diferente,  la forma de como pensamos o vivimos nos  van a burlar y tenemos los mismos derechos, por que en estos tiempos hay que son asi se  burlan y eso hay que evitarlo.

Kan jaats’ meyaj:Bi’ix  juntùul  ka'ansaj k’aabet u chiik  biila’ali ti u  baak pachil u miatsil xookna’al paal.

Téene in tukultike  to’on ka’ambesajo’one k’aabet  ch’aik  biilal yèete k’aa  otik tu la’aka jejènlaas miatsil ya’an yook’o kab jè bix ti tu  kajal tu’ux k meyaj tumen ti bak’an paachi jejènlaas ma’ako’ob ku k’uch loob kajtali le beetike yaan ya’abach miatsil tak mulkuxtal miatsil, jejènlàas tukulo’ob tak  kuxtal le beetik k’aabet oojeltik  bixe jejènláas miatsilo’obo ts’iia’a il bix ko’on bisi tu beelil mejen  xooknaló. Jach taláan in wilik tumen le maako’obo mà tu éejentko’ob u láa miatsilob bix le tsiik  le kanan, mix tu k’aayo’ob ti homenajee bey tu’uno le paalalo’obo mà xan tu beetiko’ob, yàan tì u najil xook ku yùuchuli, ichil u  k’uuchil xooke ku ka’ansaa jejènlàas  ba’alob ma’alobo’ob  bix táan cheen u jo’oklo’obe taj k’aas u t’aano’ob tumen bey u t’aano’ob ichil u najo’ob letí e kaansaj ku ts’aya’a tì òobo, suuk tio’ob wa ku k’ojantalo’obe mà talaam yiko’obi tumen ku ts’ak kubao’ob yèete xiwo’ob ku chak ko’ob wa ku yaach’tiko tòone yàak bin tu najil tuux ku ts’aka mako’ob, bey xan ku jaantko’ob u bak’e baalcheo’ob yaan tu baak’ pachilo’ob bix ts’o k’ax, wech, kej, yèete u lào’o le baalcheo’oba taj ma’alo’obo tumen chen xiwo’o ku jantko’ob mà bix tòo chen laj quimicoo ku jantko’ob, le betik tùune to’one k’aabet e’esik tio’ob, táakbesikubao’ob ts’oltio’ob, a’alik ti’ob maakalmako’ob yèete ba’ax ts’ialik le valores bixo’ob: siiòolalil,èejenil, no’oja’an, tsiik, jets’òol, tats’òolil, yeetel chuka’an òolalil , tumen laj maako’on kuxukbalo’on mà tumen ka t’aan maasewale, jeela’an bix a tukule wa bix a  kuxtal yàan p’ekta’al wa ka p’aasta’al  laj yáank derechos ketelo’ob tumen tè k’ìino’oba ku yúuchul. Le tì tuune k’aabet ilik bix ko’on jaausi.




Ka’anbesaj X-Elmy



CONCLUSION:
ES VERDAD MAESTRA LAS PERSONAS QUE VIVEN EL LAS COMUNIDADES EN DONDE TRABAJAMOS SON PERSONAS EN SU MAYORIA  NO SON AHÍ RADICABAN EN OTROS LUGARES DEL CUAL TRAEN CONSIGO OTRAS FORMAS DE VIDA EN OCOSIONES POR EL DIALECTO QUE TIENEN NO PODEMOS COMUNICARNOS CON ELLOS Y ESO OBSTACULIZA NUESTRA LABOR PARA ALCANZAR LAS METAS QUE NOS PROPUSIMOS AL TERMINO DEL SEGLO ESCOLAR.


JAJAT’AAN  AJ-KAANSAJ LE MAAKO’OB KAJANO’OB TIE KAJ  TUUX K-MEYAJO’ MA’ TUULAKLO’OB SIJNALO’ OB TÉELO LETEN JEJELÁAS BIX  U  KUXTALO’OB KU  TASKO’OB YAANA T’AAN LETEN MA’ TU PAJTAL TSI’IKBAL YÉETELO’OB,  KU  KÚUCHTI’ LE MEYAJ  K’ME’TIK TI’AL CHUKIIK LE BAAX KASHTIK  KA  U  KANEE´ PALALO’OB  KEN  TSO’OKOL E JASTSO’.